Problémy s bytovou nouzí mohou Česko ročně stát až kolem 11 miliard korun. Částka zohledňuje ale jen část nákladů. Zahrnuje výdaje kvůli zdravotním problémům, zhoršení kvality života či odebírání dětí z rodin. Nevyčísluje dopady na vzdělávání, zaměstnanost, kriminalitu, vězeňství či hodnotu nemovitostí v problémových místech. Výsledky analýzy představila dnes na semináři o sociálním bydlení v Praze jedna ze spoluautorů Lucie Zapletalová z organizace České priority.
Podle odhadů iniciativy Za bydlení bylo loni v provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova kolem 115.000 lidí, z toho 37.000 dětí a 5000 seniorů. Dalším 440.000 lidem hrozila ztráta bydlení. Dalších asi 450.000 lidí pak dávalo za bydlení více než dvě pětiny svého příjmu. Autoři analýzy tyto údaje využili. Počítali se 120.000 lidí v bytové nouzi. Z nich je zhruba 14.000 bez přístřeší, 27.500 v ubytovnách a dalších zařízeních a 78.500 v nevyhovujících či nejistých bytech.
“Bytová nouze přináší náklady nám všem. My všichni vydáváme nějaké prostředky, abychom její dopady řešili. Bytová nouze generuje celospolečenské náklady ve výši téměř 11 miliard korun ročně,” uvedla Zapletalová. Veřejné rozpočty ročně přímo platí zhruba 2,44 miliardy Kč. Expertka dodala, že propočty jsou “velmi konzervativní” a ve skutečnosti jsou sumy vyšší.
Autoři využili zjištění z dřívějších studií, experimentů a srovnání. Výzkumy mimo jiné ukázaly, že lidé v bytové nouzi častěji volají záchrannou službu, chodí na pohotovost či jsou v nemocnici. Experti spočítali náklady kvůli psychickým potížím, hospitalizacím, za pobyt dětí v ústavech a náhradních rodinách. Do výpočtu zahrnuli i hodnotu kvality života. Ta odpovídá částce, kterou by měl člověk v bytové nouzi dostat, aby byl v životě spokojený stejně jako za běžných podmínek bez tísně v bydlení. Suma se podle propočtu pohybuje od 58.507 korun ročně u člověka v tísni do 156.142 korun u člověka bez domova.
Například hospitalizace lidí v bytové nouzi stojí asi 1,82 miliardy Kč ročně, záchranná služba a pohotovost asi 290,7 milionu korun a péče o děti po odebrání z domova skoro 207,7 milionu Kč. Dopad na kvalitu života odpovídá asi 8,39 miliardy korun. Celkové náklady činí až 10,82 miliardy Kč.
Analýza obsahuje i popis dopadů, kde autoři náklady nevyčíslili. Týká se to třeba kriminality, domácího násilí, nezaměstnanosti, kvality veřejných prostranství, závislostí či vzdělávání a budoucí uplatnění. “Dopady bytové nouze na vzdělávání a životní trajektorie dětí mohou představovat další zásadní náklady bytové nouze, které mohou být až násobně vyšší než náklady zahrnuté ve výsledku analýzy,” uvedli autoři v závěrečné zprávě. Podle nich je proto opodstatněné vydat peníze na řešení bytové nouze rodin s dětmi.
Odborníci jako pomoc v bytové nouzi zmiňují vedle sociálních bytů i dávky na bydlení a kauce, poradenství a podporu sociálního pracovníka.
Nové sociální byty v Česku se hradí skoro jen z fondů EU
Nové sociální byty se v Česku hradí skoro jen z evropských dotací. Ve srovnání s jinými zeměmi EU je podíl veřejných výdajů na zajištění sociálního bydlení mnohonásobně nižší a nabídka sociálních bytů nízká. Na semináři o řešení bytové nouze v Česku to řekla Pavlína Žáková ze zastoupení Evropské komise (EK) v ČR. Podle expertů na sociální problematiku stát do řešení bytové nouze investoval minimálně a chybí zákon o bydlení. Kandidát na ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že by budoucí vláda mohla normu předložit “v brzké fázi” volebního období.
“Sociální bydlení a nové sociální byty se téměř výhradně financují z evropských fondů. To není úplně dobrá zpráva, protože evropské fondy nemohou nikdy pokrýt potřeby. Ty jsou odhadovány na 35.000 až 60.000 bytů. Evropské fondy dokážou v programovacím období zafinancovat 2300 bytů. Je to sice úctyhodné číslo, ale opravdu nestačí,” uvedla Žáková. Podle ní sociální byty v Česku tvoří asi půl procenta bytového fondu a v EU v průměru sedm až osm procent. V Rakousku či Dánsku je to čtvrtina a v Nizozemsku je podíl ještě vyšší, dodala Žáková. Podotkla, že české veřejné výdaje na sociální bydlení odpovídají asi tisícině procenta HDP a v Rakousku či Francii je to čtvrtina procenta HDP.
Od roku 2014 do roku 2023 má podle iniciativy Za bydlení za evropské peníze v Česku vzniknout 2350 sociálních bytů. Tři čtvrtiny z nich budují města a obce, zbytek neziskové organizace a kraje. Letos v květnu bylo hotových 1058 bytů. Zástupci iniciativy uvádějí, že v novém období do roku 2027 má do sociálního bydlení z EU plynout 115 milionů eur (nyní v přepočtu přes 2,9 miliardy korun).
Experti podotýkají, že evropské dotace mají sloužit k otestování inovativních řešení. Samosprávy a neziskové organizace tak vedle zřizování bytů vyzkoušely bytová poradenská centra, nastavení sociální práce či záruky za nájemníky. “Bez evropských fondů by tyto věci nevznikly. Neměli bychom na čem stavět. Závislost na evropských fondech není ale dlouhodobě udržitelná. Je potřeba, aby financování nástrojů převzal stát a bylo dlouhodobé a předvídatelné,” řekl šéf Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.
Česko podle expertů i zástupkyně EK potřebuje zákon o bydlení s rozdělením rolí státu a obcí i nastavením financování a sociální práce. V předminulém období normu chystala Sobotkova vláda, shodu na ní ale nenašla a neprosadila ji. Zákon slibovala ve svém programu i Babišova vláda, krátce po svém nástupu ho ale nahradila programem Výstavba s dotacemi a úvěry pro obce. Z toho se v roce 2020 postavilo 70 bytů.
Podle kandidáta na ministra pro místní rozvoj Bartoše se musí jasně vytyčit cíl k řešení bytového problému. “Tím je funkční zákon včetně financování. Pak debata bude mít konec,” řekl Bartoš. Věří tomu, že budoucí vláda zákon předloží “nejlépe v brzké fázi” volebního období, podle budoucího ministra by se měla norma do Sněmovny dostat co nejdřív. Zmínil i úpravu stavebního zákona a dotačních programů.
Zdroj: České noviny