Letošní klimatologické jaro se v České republice zařadilo mezi nejteplejší od začátku sledování v roce 1961. Současně šlo o vůbec nejsušší jarní období za více než šest desetiletí. Vyplývá to z informací zveřejněných Českým hydrometeorologickým úřadem.
Od března do konce května spadlo na území Česka v průměru pouze 89 milimetrů srážek. To představuje zhruba 57 procent dlouhodobého normálu z let 1991 až 2020. Dosavadní rekord drželo jaro roku 1993, kdy meteorologové zaznamenali 100 milimetrů srážek.
Průměrná teplota během letošního jara dosáhla 9,2 stupně Celsia, což je o 0,9 stupně více než dlouhodobý průměr. V historickém srovnání se tak letošní jaro umístilo na osmém až devátém místě mezi nejteplejšími jary od roku 1961.
Meteorologové zároveň upozorňují na dlouhodobý trend oteplování. Jarní teploty v České republice podle jejich dat rostou přibližně o 0,3 stupně za deset let. Nejvyšší průměrnou jarní teplotu zaznamenali v roce 2024, kdy překročila hranici deseti stupňů Celsia. Naopak nejchladnější bylo jaro v roce 1987 s průměrnou teplotou 5,2 stupně.
K mimořádně suchému průběhu letošního jara přispěla také předchozí zima. Ta byla teplotně nadprůměrná a zároveň chudá na srážky. V horských oblastech se vytvořilo méně sněhových zásob než obvykle, což se následně promítlo do nižší dostupnosti vody v krajině. Sucho se proto začalo objevovat už na začátku jara, nejprve v půdě a později také v podzemních i povrchových vodách.
Nejsušším měsícem letošního jara byl duben, během něhož spadlo v průměru pouze 13 milimetrů srážek. V březnu meteorologové naměřili 19 milimetrů a v květnu 57 milimetrů. Téměř polovina květnových srážek přitom připadla jen na dva dny – 11. a 31. května.
Situace se zhoršovala zejména na konci května během období vyšších teplot. Podle meteorologů tehdy docházelo k nejvýraznějšímu prohlubování sucha. Kritická je zejména situace u hlubokých vrtů, jejichž stav je výrazně pod dlouhodobým průměrem a podle odborníků nejhorší od roku 1991.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
