Premiér Andrej Babiš: Česko zpřísní bezpečnostní opatření kvůli napětí na Blízkém východě.
Česká republika v reakci na aktuální vývoj na Blízkém východě přijme preventivní bezpečnostní opatření. Oznámil to premiér Andrej Babiš s tím, že detaily vláda z bezpečnostních důvodů zveřejňovat nebude. Upřesnil pouze, že dojde k posílení policejních hlídek v ulicích. Podle jeho slov však zatím neexistují žádné konkrétní informace nasvědčující bezprostřední hrozbě pro Českou republiku.
Situací se v pondělí ráno zabývala Bezpečnostní rada státu. Ministři řešili dopady víkendových útoků Spojených států a Izraele na Írán. Kvůli mimořádnému jednání se naopak neuskutečnila pravidelná schůzka koaliční rady. Je pravděpodobné, že zahraničněpolitická krize dočasně upozadí i část běžné vládní agendy, na níž jsou například návrhy týkající se zpřísnění postihů za neplacení výživného či zrušení nominačního zákona.
Premiér uvedl, že bezpečnostní složky posílí dohled zejména na místech, která by se teoreticky mohla stát terčem útoku. V minulosti šlo například o některé ambasády nebo objekty spojené s židovskou komunitou. „Nemáme žádné zprávy od zpravodajských služeb ani z komunit, že by něco konkrétního hrozilo. Přesto bezpečnost v ulicích preventivně navýšíme,“ zdůraznil Babiš.
Členové vlády na zasedání rovněž diskutovali o možnosti zapojení dalších států do konfliktu. Premiér vyjádřil naději, že se situace nebude dále vyhrocovat a střety nebudou mít dlouhého trvání. Íránská reakce je podle něj zatím méně razantní než odveta z loňského roku.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka upozornil, že předchozí zásahy proti Íránu zřejmě nesplnily očekávání v plném rozsahu. Podle něj íránský jaderný program pokračoval a oficiální vyjádření Teheránu neodpovídala poznatkům zpravodajských služeb. Ty měly podle Macinky doporučit preventivní zásah, aby se předešlo vážnějšímu ohrožení.
Spojené státy a Izrael zahájily v sobotu rozsáhlou operaci s názvem Operace Epic Fury, při níž byly zasaženy klíčové cíle v Íránu. Podle dostupných informací při útocích zahynul íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí, bývalý prezident Mahmúd Ahmadínedžád, velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr i další představitelé režimu.
Teherán následně reagoval odpálením raket a vysláním dronů směrem na Izrael a na americké vojenské základny v regionu. Ty se kromě Kuvajtu nacházejí také ve Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Bahrajnu, Kataru a Jordánsku. Další vývoj situace podle české vlády zůstává nejistý a bude záviset na krocích jednotlivých aktérů konfliktu.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
