Premiér Andrej Babiš (ANO) označil za klíčový úkol vlády prosazení změn v systému emisních povolenek v rámci Evropské unie. Uvedl to při představení nové hospodářské strategie kabinetu s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou vláda schválila tento týden. Dokument podle něj stanovuje priority pro podporu ekonomického růstu, posílení energetické soběstačnosti i zlepšení dostupnosti bydlení a zdravotní péče.
Babiš systém emisních povolenek, konkrétně mechanismus European Union Emissions Trading System, ostře kritizoval. Označil jej za zásadní problém, který podle něj Českou republiku připravil o desítky miliard korun. Uvedl, že původní odhad Evropské komise z roku 2020 počítal s cenou povolenky kolem 26,5 eura za tunu CO2 v roce 2025, zatímco skutečné ceny se pohybovaly výrazně výše. Systém je podle premiéra předmětem spekulací a oslabuje konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Česká vláda chce vytvořit koalici států usilujících o úpravu systému. Podporu podle Babiše vyjadřuje například Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko. Premiér zdůraznil, že změna pravidel obchodování s povolenkami je zásadní i pro snížení cen energií.
Strategie kabinetu zahrnuje také kroky ke zlepšení podnikatelského prostředí, omezení byrokracie, rozvoj dopravy, podporu výzkumu a inovací či zvýšení flexibility pracovního trhu. Podle Babiše dokument navazuje na předchozí plány, které však vláda Petra Fialy podle něj nedotáhla. Za přípravu strategie premiér ocenil vicepremiéra Karla Havlíčka, který na ní pracoval dva a půl roku. Plnění cílů mají ministři vyhodnocovat každého půl roku.
V oblasti energetiky vláda počítá s posílením role státu ve společnosti ČEZ. Podle Havlíčka chce stát vykoupit podíly minoritních akcionářů a získat plnou kontrolu nad energetickou skupinou. Konkrétní kroky zatím neupřesnil. Současně kabinet připravuje zavedení kapacitních mechanismů, které by investorům garantovaly částečnou návratnost investic do nových zdrojů energie. V první fázi by se mělo jednat zejména o plynové elektrárny s plánovaným zahájením výstavby kolem roku 2028.
Vláda je také blízko rozhodnutí o zapojení do projektu AI Gigafactory, na němž by se podílely České Radiokomunikace, stát a Evropská komise. Celkové investice by mohly dosáhnout zhruba 100 miliard korun. Havlíček uvedl, že kabinet se z původně opatrného postoje posouvá k optimističtějšímu hodnocení projektu.
Ministryně financí Alena Schillerová zdůraznila, že její resort podpoří realizaci strategie zejména prostřednictvím podpory vědy, výzkumu a investic s vysokou přidanou hodnotou. Vláda chce zatraktivnit daňové odpočty na výzkum a vývoj, podpořit vznik patentů a zjednodušit daňové odpisy pro vybraná odvětví. Součástí plánu je i střednědobá konsolidace veřejných financí s cílem udržet deficit pod hranicí tří procent HDP a dlouhodobě stabilizovat zadlužení.
Podle Havlíčka není problémem objem prostředků směřujících do výzkumu, ale jejich efektivita. Pokud kabinet schválí navrhované změny, administrativní zázemí Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace by se přesunulo pod ministerstvo průmyslu a obchodu, zatímco samotná rada by zůstala při Úřadu vlády. Cílem má být lepší koordinace podpory inovací a technologického rozvoje v Česku.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
