Babiš odmítá ručení Česka za finanční pomoc Ukrajině, Evropská komise má hledat jiné cesty.
Evropská komise by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měla zajistit financování Ukrajiny jiným způsobem, aniž by se Česká republika zavazovala k ručení či přímým finančním příspěvkům. Babiš to uvedl ve videu zveřejněném na sociální síti X. Otázkou financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se budou příští týden zabývat lídři členských států EU na summitu v Bruselu.
Komise pro jednání předložila dvě varianty. První počítá s tím, že si Evropská unie vezme úvěr na finančních trzích, přičemž zárukou by byl unijní rozpočet. Druhou možností je takzvaná reparační půjčka krytá výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Babiš uvedl, že v této otázce sdílí názor belgického premiéra Barta De Wevera, se kterým se setkal v Bruselu. Podle něj Česko nemá prostředky na financování jiných států a odpovědnost za hledání řešení nese Evropská unie. „Nebudeme za nic ručit a nebudeme do toho dávat peníze,“ zdůraznil premiér.
Odlišný pohled má končící ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Za jedinou realistickou variantu považuje půjčku financovanou z hotovostních výnosů ze zmrazených aktiv ruské centrální banky. Upozornil, že potřeby Ukrajiny jsou naléhavé a zdlouhavá jednání v rámci EU by neměla brzdit pomoc, kterou země nutně potřebuje.
Kriticky se k vyjádření Andreje Babiše vyjádřil také ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). Podle něj jde o signál odklonu české zahraniční politiky od dosavadních hodnot a principů. Varoval, že pasivní přístup k pomoci napadené zemi by se mohl České republice v budoucnu vrátit, pokud by se ruská agrese přiblížila k hranicím členských států EU.
Na nadcházejícím summitu budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi oběma návrhy. Varianta společné půjčky EU by vyžadovala jednomyslný souhlas všech členských států. Reparační půjčku by naopak bylo možné schválit kvalifikovanou většinou.
Princip druhého řešení spočívá ve využití hotovosti vzniklé ze splatných dluhopisů ruské centrální banky, které kvůli sankcím zůstaly zablokované v evropském depozitáři Euroclear. Tyto prostředky jsou nyní investovány u Evropské centrální banky, nově by však mohly být použity k nákupu dluhopisů EU. Unie by z nich poskytla Ukrajině půjčku, kterou by Kyjev splatil až po případném získání válečných reparací od Ruska. Peníze by směřovaly jak na obranu, tak na chod státního rozpočtu a podléhaly by přísnému dohledu.
S využitím zmrazených ruských aktiv nesouhlasí Maďarsko a Slovensko. Obě země se také postavily proti návrhu, aby ruská aktiva v EU zůstala zmrazená na neurčito. O změně se tak již nebude hlasovat každých šest měsíců. Tento krok byl schválen kvalifikovanou většinou a Českou republiku při jednání zastupoval ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS).
Většina zmrazených ruských prostředků se nachází v Belgii, především v depozitáři Euroclear, další část pak ve francouzských a belgických bankách. Evropská unie celkově blokuje ruská aktiva v hodnotě zhruba 210 miliard eur. Belgie upozorňuje na možná právní rizika a žádá záruky ostatních států pro případ, že by bylo nutné peníze Rusku vrátit. Pro Českou republiku by takový závazek podle dostupných odhadů mohl znamenat zátěž v řádu desítek miliard korun.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
