Babiš: Podpora Ukrajiny je nutná a Česko jí nezpochybňuje.
Česká republika podle premiéra Andreje Babiše nezpochybňuje potřebu pokračující podpory Ukrajiny ze strany Evropské unie. Financování by však podle něj mělo probíhat stejným způsobem jako dosud a bez zvláštních záruk ze strany Česka. Babiš to uvedl na jednání sněmovního evropského výboru před nadcházejícím summitem Evropské rady.
Koaliční strany se podle premiéra pozicí zabývaly několik hodin. Lídři EU budou na summitu rozhodovat o podobě financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027. Evropská komise předložila dvě varianty – půjčku poskytovanou přímo Unií, nebo takzvanou reparační půjčku krytou zmrazenými ruskými aktivy.
Evropská unie v současnosti blokuje ruský majetek v hodnotě zhruba 210 miliard eur. Většina těchto prostředků je uložena v belgickém depozitáři Euroclear. Právě Belgie upozorňuje na možná právní rizika a žádá, aby se případné vracení peněz Rusku v budoucnu rozložilo mezi všechny členské státy. Pro Česko by to podle odhadů znamenalo závazek kolem 90 miliard korun. S tímto řešením mají výhrady například Itálie, Malta nebo Slovensko.
Babiš uvedl, že Česko by za určitých okolností mohlo souhlasit s využitím zmrazených ruských aktiv na půjčku Ukrajině, zejména na zajištění fungování státu. Podmínkou ale podle něj je zohlednění belgických obav a zachování dobrovolnosti jakýchkoli garancí ze strany členských zemí.
Premiér zároveň míní, že větší smysl by dávalo využít ruská aktiva až po skončení války, například na poválečné reparace. Financování současné pomoci by podle něj mělo pokračovat formou společných evropských půjček. Česko podle Babiše nechce nést zvláštní ručitelské závazky.
Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského by bylo logické, aby pomoc Ukrajině byla hrazena z ruských peněz, nikoli z kapes evropských daňových poplatníků. Exministryně Helena Langšádlová vyzvala premiéra, aby na evropské úrovni prosazoval taková řešení, která Ukrajině umožní dál se bránit ruské agresi.
Babiš připomněl, že Česko se na pomoci Ukrajině podílí i nepřímo prostřednictvím příspěvků do rozpočtu EU a nadále počítá s humanitární pomocí. Za klíčový cíl označil dosažení spravedlivého míru. Jeho víkendové výroky, že Česko nebude za financování Ukrajiny ručit, kritizoval mimo jiné bývalý premiér Petr Fiala, který je označil za nezodpovědné z hlediska bezpečnosti i prosperity země.
Premiér se na výboru vyjádřil také k dalším tématům, například k rozšíření Schengenského prostoru o země západního Balkánu či k ambici Česka získat vyšší prostředky z obranného fondu SAFE. Zmrazená ruská aktiva by podle něj měla být využita především na obnovu Ukrajiny.
Podobný názor zastává i slovenský premiér Robert Fico. Ten uvedl, že zmrazené ruské prostředky by měly být součástí mírové dohody a sloužit hlavně k poválečné obnově Ukrajiny. Naopak odmítá jejich použití na financování vojenských výdajů Kyjeva, což podle něj válku jen prodlužuje. Fico zároveň naznačil, že konec konfliktu se pravděpodobně neobejde bez územních kompromisů ze strany Ukrajiny.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
