Babiš krajům peníze na opravy silnic nedá. Doprava přitom patří mezi hlavní pilíře dobře fungující ekonomiky.
Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury peníze na opravy silnic druhé a třetí třídy. Rozhodnutí znamená konec pravidelné státní podpory, kterou kraje dostávaly od roku 2015. Hejtmani proti kroku protestují a upozorňují, že bez dostatečného financování bude stále obtížnější udržovat rozsáhlou síť krajských komunikací v odpovídajícím stavu.
Babiš svůj postoj zdůvodňuje tím, že kraje mají na účtech dostatek peněz. „Máte dost peněz, máte peníze na účtech, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás,“ uvedl premiér na sociálních sítích.
Takový argument ale podle kritiků přehlíží podstatu problému. Peníze, které mají kraje k dispozici, nejsou automaticky volnými prostředky určenými na opravy silnic. Krajské rozpočty financují mimo jiné školství, zdravotnictví, sociální služby, veřejnou dopravu a další oblasti, za které nesou odpovědnost. Samotný fakt, že samosprávy hospodaří s přebytkem nebo mají peníze na bankovních účtech, proto ještě neznamená, že stát může jednoduše přestat přispívat na infrastrukturu, která je pro fungování regionů zásadní.
A právě silnice druhé a třetí třídy jsou pro českou ekonomiku klíčové. Spojují obce, města, průmyslové podniky, školy, nemocnice i železniční uzly. Každý den po nich cestují zaměstnanci do práce, zásobují se firmy a převáží se zboží. Špatný stav těchto komunikací tak není jen problémem řidičů, ale může znamenat vyšší náklady pro podnikatele, delší cestovní dobu i horší dostupnost celých regionů.
Kraje letos na opravy svých silnic požadovaly od státu nejméně dvě miliardy korun. Za optimální považovaly zhruba čtyři miliardy. Ve srovnání s celkovými veřejnými rozpočty nejde o částku, která by měla být pro stát existenčním problémem. O to více působí rozhodnutí vlády jako přesouvání odpovědnosti místo hledání dlouhodobého řešení.
Krajské sice hospodaří s vysoký přebytek, ale nelze z toho udělat peníze „navíc.“ V prvním pololetí roku 2026 hospodařily kraje s přebytkem 32,1 miliardy korun. Jejich konsolidované příjmy dosáhly 220,5 miliardy korun, zatímco výdaje činily 188,4 miliardy. Dluh krajů se nepatrně snížil na 26,7 miliardy korun. Zároveň je ale důležité připomenout, že po odečtení přímých výdajů na vzdělávání a dotací soukromým školám činil výsledek hospodaření pouze 2,4 miliardy korun.
Právě v tom spočívá slabina argumentace vlády. Z přebytku krajského rozpočtu nelze jednoduše udělat peníze „navíc“ na silnice. Kraje musí plánovat své investice dlouhodobě a zároveň reagovat na potřeby obyvatel. Pokud jim stát dlouhodobě přispíval na opravy komunikací a nyní podporu náhle stáhne, přenáší na ně další finanční zátěž bez odpovídajícího navýšení příjmů.
Hejtmani proto s rozhodnutím nesouhlasí. Téma financování oprav silnic druhé a třetí třídy bude Asociace krajů ČR znovu řešit v polovině září. Kritika zaznívá především z řad opozičních krajských představitelů, kteří upozorňují na riziko zhoršování stavu komunikací.
Je přitom poněkud paradoxní, že právě silniční infrastruktura se může stát obětí krátkodobého pohledu na veřejné finance. Opravy silnic nejsou zbytným výdajem, který lze jednoduše odložit na příští rok. Čím déle se údržba zanedbává, tím dražší bývá následná rekonstrukce. Odkládání oprav tak může v konečném důsledku veřejné rozpočty stát více, než kdyby stát a kraje investovaly do údržby průběžně.
Vláda tak vysílá krajům poměrně jasný vzkaz: máte peníze, postarejte se sami. Jenže stát a kraje jsou součástí jednoho veřejného systému a občanovi je ve výsledku lhostejné, zda za výtluk, rozbitou vozovku nebo nebezpečný úsek odpovídá ministerstvo, kraj nebo jiný úřad. Potřebuje především bezpečnou a funkční silnici.
Pokud má česká ekonomika růst, potřebuje spolehlivou infrastrukturu. Silnice nejsou luxusem ani politickým bonusem pro kraje. Jsou jedním ze základních pilířů fungování země. Rozhodnutí neposkytnout krajům na jejich opravy žádné prostředky proto může být nejen politicky krátkozraké, ale také ekonomicky velmi drahé. Krajům totiž nezmizí potřeba silnice opravovat jen proto, že stát přestane přispívat.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
