Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek a právník Kárim Titz neuspěli u Ústavního soudu se svými stížnostmi souvisejícími s takzvanou bitcoinovou kauzou. Soud odmítl také další podnět Tomáše Jiřikovského, který je hlavní postavou případu. Informace vyplývá z databáze Ústavního soudu.
Blažek s Titzem ve svých stížnostech kritizovali především rychlost postupu policie a státního zastupitelství před podáním obžaloby. Poukazovali také na úniky informací ze spisu a rozsáhlou medializaci případu. Ústavní soud však neshledal důvod k zásahu. Připomněl, že otázka viny a neviny bude řešena až v řízení před trestním soudem, kde má obhajoba možnost uplatnit všechny své námitky.
Blažek namítal, že orgány činné v trestním řízení mu neposkytly dostatek času na přípravu obhajoby. Podle něj policie a státní zastupitelství postup záměrně urychlovaly, aby stihly podat obžalobu před uplynutím roční vazební lhůty u Jiřikovského. Pokud by se tak nestalo, mohl by být podle Blažka Jiřikovský propuštěn.
Na množství procesních úkonů upozornil také Titz. Podle jeho stížnosti bylo během necelých dvou měsíců vydáno 37 rozhodnutí, opatření a vyrozumění. Obhajoba přitom podle něj dostávala příliš krátké lhůty k tomu, aby na jednotlivé kroky reagovala.
Ústavní soud ale uvedl, že případný nedostatek času v přípravném řízení automaticky neznamená porušení práva na obhajobu. Pokud obhajoba nemohla některé námitky vznést dříve, může tak podle soudu učinit v další fázi trestního řízení. Soud zároveň připustil, že ani větší množství procesních úkonů samo o sobě nemusí být protiústavní, pokud úřady postupují v souladu se zákonem.
V případě Blažkovy stížnosti se Ústavní soud zabýval také úniky ze spisu a medializací kauzy. Úniky označil za nežádoucí, podle soudu ale samy o sobě nepředstavují důvod k jeho zásahu. Podobně je tomu podle soudců u mediální pozornosti. Blažek je jako bývalý ministr spravedlnosti veřejně známou osobou a podle soudu proto existuje výrazný veřejný zájem na informacích o případu.
Titz u Ústavního soudu neuspěl ani se stížností proti zajištění téměř devíti bitcoinů. Podle jeho obhajoby je získal v dobré víře jako zálohu za právní služby. Před svým obviněním působil jako advokát Tomáše Jiřikovského.
Zajištění části kryptoměny a hotovosti v korunách a eurech napadl také Jiřikovský. Ústavní soud jeho stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Na stole má přitom ještě další tři Jiřikovského podněty. V minulosti už soud dvakrát konstatoval porušení jeho práv v souvislosti s prodlužováním vazby. Šlo však především o procesní pochybení, která nevedla k jeho propuštění.
Jiřikovský v minulosti provozoval darknetové tržiště, na němž se obchodovalo mimo jiné s drogami a platilo kryptoměnami. Po propuštění z vězení získal část dříve zabavené elektroniky a následně daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Policie a státní zastupitelství tvrdí, že darování kryptoměny bylo součástí snahy legalizovat výnosy z trestné činnosti. Obvinění včetně Blažka vinu odmítají.
Mezi obžalovanými je také bývalý Blažkův náměstek Radomír Daňhel. V případě odsouzení jim hrozí nepodmíněné tresty. Pro Jiřikovského státní zástupce navrhuje téměř třicet let vězení. Případem se bude zabývat Krajský soud v Brně.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
