Lidé v Česku by si měli zvyknout na to, že vejce už zřejmě nebudou tak levná jako dříve. Podle zástupců drůbežářů, obchodníků i potravinářů se jejich cena v nejbližší době nesníží, naopak může dál růst. Hlavními důvody jsou přestavby chovů kvůli zákazu klecových hal a také šíření ptačí chřipky, kvůli níž musí být ve zasažených chovech utrácena drůbež.
Podle údajů Českého statistického úřadu stála v prosinci minulého roku krabička deseti vajec v průměru 78,29 koruny. Oproti konci roku 2024 to znamenalo zdražení o více než 14 korun.
Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá upozorňuje, že v Česku byla cena vajec dlouhodobě velmi nízká. Lidé si podle ní zvykli kupovat vejce za tři koruny za kus, někdy dokonce ještě levněji v akci. Současný růst cen je ale podle ní způsoben především nepříznivou nákazovou situací.
Ptačí chřipka snižuje nabídku
Ptačí chřipka se v současnosti objevuje nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích. Pokud se nákaza na farmě potvrdí, musí být všechna drůbež v chovu i v ochranném pásmu kolem něj utracena.
Například na konci února bylo na Královéhradecku zlikvidováno téměř 250 tisíc slepic. Podobné zásahy probíhají také v okolních zemích, například na Slovensku, v Maďarsku nebo v Polsku. Právě tam jsou navíc často větší farmy než v Česku, takže výpadky mohou být výrazné.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy vejce aktuálně chybí v celé Evropě. Výpadky domácí produkce proto není možné jednoduše nahradit dovozem ze zahraničí. Do Česka se přitom každoročně dováží zhruba miliarda vajec.
Pokud bude nákazová situace pokračovat, mohou ceny podle odborníků ještě růst. Mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek připomíná, že při nedostatku surovin se jejich cena přirozeně zvyšuje.
Přestavba chovů stojí miliony
Dalším faktorem, který tlačí cenu nahoru, je přechod z klecových chovů na alternativní systémy. V Česku má totiž od roku 2027 začít platit zákaz klecových hal. Chovatelé proto své farmy postupně přestavují na voliérové nebo podestýlkové chovy.
Taková modernizace je ale velmi nákladná a často stojí miliony korun. Současně během přestavby klesá produkce vajec, což zvyšuje tlak na cenu pro konečné spotřebitele.
Prouza také upozorňuje, že Česká republika zavedla zákaz klecových chovů dříve než většina evropských zemí. Tuzemští chovatelé proto musí investovat velké částky během krátké doby a zároveň přicházejí o část výrobní kapacity.
Hrozí i nedostatek vajec
Někteří chovatelé navíc své farmy vůbec nepřestaví nebo budou s modernizací čekat. Podle drůbežářské unie by tak mohla soběstačnost Česka v produkci vajec klesnout až o deset procent.
Další komplikací je výměna slepic. Pro nové typy chovů jsou totiž vhodná jiná plemena než pro klecové haly. Chovatelé tak musí staré slepice prodat a nakoupit nové. Ty však začnou snášet až po několika týdnech, což může způsobit dočasný výpadek produkce.
Právě na podzim a před Vánocemi by tak mohlo být českých vajec na trhu méně než obvykle.
Dovoz vajec do Česka roste
Kvůli nedostatečné domácí produkci se do Česka každoročně dováží velké množství vajec. Nejvíce jich přichází z Polska, které tvoří téměř polovinu celkového dovozu. V loňském roce šlo o vejce v hodnotě přes jednu miliardu korun.
Stále více vajec se dováží také ze zemí mimo Evropskou unii, především z Ukrajiny a nově také z Turecka. Hodnota dovozu z Ukrajiny meziročně výrazně vzrostla a dosáhla více než půl miliardy korun.
Češi přitom patří mezi poměrně velké konzumenty vajec. V průměru jich jeden obyvatel ročně sní asi 238. Celková roční spotřeba tak v Česku dosahuje přibližně 2,6 miliardy vajec.
Domácí produkce však tuto poptávku nepokrývá. Komerční chovy vyprodukují asi 1,4 miliardy vajec ročně a drobní chovatelé přibližně 800 milionů. Zbytek je proto nutné dovážet ze zahraničí.
V příštích letech by se přitom závislost na dovozu mohla ještě zvýšit, pokud část chovatelů kvůli zákazu klecových chovů výrobu omezí nebo úplně ukončí.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto je ilustrační
