Cenzura připomínající praktiky komunistického režimu. Tak lze popsat aktuální krok ministerstva obrany, které mělo zabránit zveřejnění rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem v armádním podcastu Kamufláž. Případ vyvolává otázky o svobodě komunikace uvnitř státních institucí i o míře politického vlivu na armádu.
Podle informací zveřejněných serverem Aktuálně.cz měl být díl s hlavou státu publikován 7. dubna. Přestože byl předem propagován na sociálních sítích, nakonec se na žádné platformě neobjevil. Důvodem měl být zásah ministerstva obrany, které jeho zveřejnění stoplo.
Oficiální vysvětlení nabízí mluvčí úřadu Petr Pešek. Ten tvrdí, že šlo o technicko-komunikační záležitost související s plánovaným spuštěním nového YouTube kanálu Armády ČR. Podle jeho slov je projekt stále předmětem interních jednání, zejména kvůli sladění prezentace resortu a odstranění duplicitního obsahu.
Takové zdůvodnění však zní podle kritiků nevěrohodně. Zvlášť v situaci, kdy jde o rozhovor s prezidentem republiky, tedy vrchním velitelem ozbrojených sil. „Bylo to kvůli zásahu z ministerstva obrany. Nedovolili nám to,“ uvedl anonymně jeden z vysoce postavených důstojníků. Podobná svědectví naznačují, že nešlo o technickou záležitost, ale o vědomé rozhodnutí zabránit zveřejnění obsahu.
Autorkou podcastu Kamufláž je mluvčí generálního štábu Anežka Vrbicová, která rozhovor s prezidentem vedla. Armáda přitom ještě 27. března lákala veřejnost na „speciálního hosta“. O to více nynější ticho kolem epizody působí podezřele.
Celá situace přichází v době rostoucího napětí mezi vládou a Pražským hradem. Spory se týkají mimo jiné účasti na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Zatímco vláda plánuje účast premiéra Andreje Babiše spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou, který je přitom držitelem Průkazu o neschopnosti k vojenské činné službě, tzv. modré knížky a ministrem obrany Jaromír Zůna, prezident Petr Pavel chce být součástí delegace také – což odpovídá jeho dosavadní praxi.
Právě v tomto kontextu působí zákaz zveřejnění rozhovoru ještě problematičtěji. Kritici varují, že jde o nebezpečný precedent, kdy politické vedení resortu zasahuje do komunikace armády a omezuje veřejnou debatu. Takové praktiky podle nich připomínají dobu před rokem 1989, kdy byla média pod přísnou kontrolou státu a nepohodlné informace se jednoduše nedostaly ven.
Ministerstvo obrany sice hovoří o „koordinaci komunikace“, ve skutečnosti však tento krok vyvolává dojem cenzury. Ať už byl skutečný důvod jakýkoli, výsledek je stejný: veřejnost byla ochuzena o obsah, který měl být běžně dostupný. V demokratické společnosti by přitom podobné zásahy měly být spíše výjimkou než pravidlem.
REDAKCE / Zdroj: ČTK /
