Česká republika obdržela pozvánku k účasti v nově vznikající Radě míru, kterou inicioval americký prezident Donald Trump. Informaci ve čtvrtek potvrdila mluvčí české vlády. Ministerstvo zahraničí nyní připravuje stanovisko, které má kabinetu navrhnout další postup.
Podle návrhu zakládající charty má být Rada míru mezinárodní organizací zaměřenou na podporu stability, obnovu funkční státní správy a dosažení dlouhodobého míru v regionech zasažených nebo ohrožených konflikty. Prvním tématem, kterému by se měla věnovat, je situace v Pásmu Gazy, později by se její působnost měla rozšířit i na další konfliktní oblasti.
Zájem o členství v radě dosud podle zahraničních agentur projevily například Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán či Bělorusko. Pozvánku obdržel také ruský prezident Vladimir Putin.
Otazníky kolem členství i financování
Podle dostupných dokumentů má organizace vzniknout ve chvíli, kdy její chartu schválí alespoň tři státy. Trump by se měl stát jejím prvním předsedou a zároveň mít pravomoc rozhodovat o tom, které země budou do rady přizvány. Funkce předsedy by podle návrhu měla být doživotní.
Za plnohodnotné členství by měl být vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů, tedy přibližně 21 miliard korun. Alternativou má být bezplatné tříleté členství.
Podle vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky Česká republika oficiální pozvání k plnému členství zatím neobdržela, a proto není nutné zaujímat jednoznačné stanovisko. Zároveň upozornil, že uvedená finanční částka je pro český státní rozpočet prakticky nereálná. Maďarsko se naopak k účasti v radě již přihlásilo.
Jednání o Grónsku a diplomacii
Ministři zahraničí se během společného setkání dotkli také otázky Grónska. Česká republika podle Macinky podporuje diplomatická jednání a zdůrazňuje, že situace je složitá a nelze ji vyřešit jednoduchými prohlášeními. Praha je podle něj připravena využít své nadstandardní vztahy se Spojenými státy a případně nabídnout svou roli jako prostředníka, například ve vztahu k Dánsku.
O situaci Macinka telefonicky jednal také s šéfkou unijní diplomacie a dalšími evropskými ministry zahraničí. Maďarský ministr Péter Szijjártó přitom uvedl, že otázku nepovažuje za problém Evropské unie a nepokládá za nutné, aby EU vydávala společné prohlášení.
Shodné postoje Prahy a Budapešti
Podle Macinky spojuje českou a maďarskou vládu řada podobných názorů v oblasti zahraniční politiky, energetiky, bezpečnosti i migrace. Setkání se Szijjártóem označil za symbolické a důležité, mimo jiné proto, že šlo o první oficiální návštěvu zahraničního ministra v Praze po jeho jmenování do funkce.
Oba ministři hovořili také o budoucnosti Visegrádské skupiny a možnostech jejího posílení. Shodli se například na kritice systému emisních povolenek či na odmítání povinného přerozdělování migrantů.
Szijjártó zároveň uvedl, že spolupráce mezi zeměmi střední Evropy by měla být posílena a že společným cílem je podpora mírových iniciativ Spojených států bez zatažení do ozbrojených konfliktů.
Maďarský ministr se během návštěvy Prahy setkal také s premiérem Andrejem Babišem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. Podle Úřadu vlády se shodli na významu dalšího rozvoje spolupráce v rámci Visegrádské skupiny, posilování obchodních vztahů a koordinaci zahraniční politiky.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto: Prt Sc
