Některé české nemocnice usilují o možnost vyrábět si vlastní radioaktivní léčiva a diagnostické látky, takzvaná radiofarmaka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha by to však vyžadovalo úpravu současné legislativy. O případných změnách má jednat vláda na schůzce svolané premiérem Andrejem Babišem.
V Česku funguje zhruba 40 nemocnic s oddělením nukleární medicíny. Právě některá z těchto pracovišť by podle ministra mohla v budoucnu získat možnost takzvané „in-house“ výroby radiofarmak, pokud splní přísné podmínky. Kromě licence od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost by potřebovala také certifikaci od Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Radiofarmaka se používají jak k diagnostice, tak k léčbě. Pacientovi se do těla aplikuje malé množství radioaktivní látky, která se cíleně naváže na konkrétní tkáně nebo orgány, například nádorové buňky. Při rozpadu pak vyzařuje signál zachytitelný speciální technikou, což lékařům umožňuje přesně určit polohu nádoru. Metoda se využívá nejen v onkologii, ale i v neurologii při diagnostice epilepsie či Alzheimerovy choroby nebo v kardiologii při hodnocení prokrvení srdečního svalu. Některá radiofarmaka slouží i přímo k léčbě vybraných typů rakoviny, například prostaty, štítné žlázy či kostních metastáz. Podle údajů SÚKL je v Česku schváleno 70 těchto přípravků, na trhu je jich aktuálně dostupných 37.
Od roku 2022 je v Evropské unii schválen také přípravek Pluvicto od společnosti Novartis určený pro léčbu rakoviny prostaty. Na jeho vývoji se podílela česká vědkyně Martina Benešová Schärfer. Lék využívá radioaktivní izotop lutecium-177, který cíleně zasahuje nádorové buňky, aniž by výrazně poškozoval okolní zdravou tkáň. V Česku jej podávají například v Masarykově onkologickém ústavu, Fakultní nemocnici v Motole či Krajské nemocnici Liberec. Z veřejného zdravotního pojištění zatím léčba standardně hrazena není, pacienti ji mohou získat pouze na výjimku.
Výzkum v oblasti radiofarmak pokračuje i na akademické půdě. Akademie věd ČR nedávno informovala o vývoji látek založených na radionuklidu aktinium-225, které by mohly najít uplatnění při léčbě drobných nádorů a mikrometastáz.
Podle ministra Vojtěcha by případná výroba v nemocnicích nebyla určena pro komerční účely ani by neměla nahrazovat registrované léčivé přípravky. Šlo by o možnost využití ve specifických případech, kdy je to pro pacienta přínosné. Zájem o tuto možnost už dříve projevila například Fakultní nemocnice Olomouc, o zapojení hovořil i premiér v souvislosti s Fakultní nemocnicí Plzeň.
Premiér Babiš opakovaně zdůrazňuje, že pokud by se radiofarmaka vyráběla přímo v Česku, mohlo by to přinést nejen lepší dostupnost léčby, ale také ekonomický přínos v podobě možného exportu. Tématu moderní léčby rakoviny se věnuje dlouhodobě, už v minulosti například navrhoval vznik Národního onkologického institutu při vinohradské nemocnici a o léku Pluvicto mluvil i po loňských volbách v souvislosti s jeho úhradou.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto ilustrační
