České ministerstvo zahraničních věcí připravuje společně s bezpečnostními složkami úpravu pravidel, která se týkají pohybu ruských diplomatů po Evropě. Cílem je podle ministra zahraničí Petra Macinky současný systém notifikací změnit tak, aby lépe vyhovoval požadavkům českých tajných služeb.
Macinka o připravované změně informoval novináře po neformálním jednání unijních ministrů zahraničí. Reagoval přitom na otázku, zda by Česko mohlo zpřísnit režim v souvislosti s nedávným bezpečnostním incidentem na německém letišti Lipsko/Halle.
Podle ministra české úřady fungování systému vyhodnocovaly několik měsíců. Z analýzy vyplynulo, že případů, kterých se opatření týká, není velké množství. Zároveň se ale ukázalo, že současná pravidla mají nedostatky, které by bylo vhodné odstranit. Konkrétní podoba změny zatím není známá. Macinka uvedl, že její zavedení je spíše otázkou času.
Současný systém umožňuje členským státům Evropské unie získávat informace o pohybu ruských diplomatů v rámci schengenského prostoru. Diplomaté musí před cestou svou cestu oznámit, jednotlivé státy však mohou přistoupit i k přísnějšímu režimu a vyžadovat předchozí schválení.
Česká republika v současnosti využívá mírnější variantu založenou pouze na oznamovací povinnosti. O možném zpřísnění Macinka hovořil už na začátku června. Tehdy uvedl, že otázkou by se měla zabývat Bezpečnostní rada státu. Od té doby se rada podle dostupných informací sešla třikrát.
Povinnost informovat o pohybu ruských diplomatů mezi zeměmi schengenského prostoru platí od letošního ledna ve všech členských státech EU. Jednotlivé země ale mohou pravidla nastavit přísněji. Podle Macinky zvolilo nejtvrdší variantu Estonsko, zatímco další státy používají různé kombinace oznamovací a schvalovací povinnosti.
Debatu o zpřísnění pravidel znovu rozvířil incident na letišti Lipsko/Halle. Německo v úterý oficiálně uvedlo, že za srpnovým bezpečnostním incidentem, při kterém byl na letišti nalezen dron s výbušninou, podle něj stojí Rusko. Média v souvislosti s případem informovala o podezřelém Rusovi s lotyšským pasem a Bělorusovi s ruským občanstvím. Moskva jakoukoli odpovědnost odmítá.
Macinka očekává, že Německo v reakci na událost přijme vlastní opatření. Podle něj by se Berlín mohl vůči Rusku v této oblasti více vymezit.
Nová evropská pravidla vstoupila v platnost 25. ledna. Ruští diplomaté a další pracovníci diplomatických misí musí při cestách do jiných států EU v rámci schengenského prostoru informovat příslušné země o svém příjezdu. Výjimkou je stát, v němž jsou oficiálně akreditováni.
Jednotlivé země však mohou místo pouhé notifikace požadovat takzvanou autorizaci. V takovém případě diplomat potřebuje před cestou souhlas úřadů dané země. Právě za to, že Česko zavedlo pouze oznamovací povinnost, čelil Macinka na začátku roku kritice. Ministr tehdy argumentoval tím, že změnu bylo nutné zavést rychle a na ministerské úrovni mohl okamžitě prosadit pouze mírnější variantu.
REDAKCE / ČTK / Foto: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
