Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard z evropských zemědělských dotací. Ministerstvo chce audit Evropské komise zpochybnit.
Česká republika může přijít až o šest miliard korun z evropských zemědělských dotací. Tak vysokou částku by podle výsledků auditu Evropské komise mohl stát v budoucnu vracet kvůli pochybnostem o systému, který má bránit tomu, aby na stejnou půdu čerpalo podporu více zemědělských subjektů.
Ministerstvo zemědělství se závěry evropských auditorů nesouhlasí a hodlá proti nim předložit vlastní argumentaci. Česko má na vyjádření čas do konce letošního roku. Podle zástupce mluvčího ministerstva Marka Otavy ale případ ještě zdaleka není u konce. Po české reakci budou následovat další fáze auditního řízení a jednání mezi českými úřady a Evropskou komisí. Konečné rozhodnutí tak zatím nepadlo.
Čeští zemědělci přitom v minulém roce obdrželi na různých typech dotací celkem 33,5 miliardy korun. Případné krácení nebo vracení evropských prostředků by proto představovalo výrazný zásah do systému zemědělských podpor.
Komise chce vysvětlení fungování systému
Evropští auditoři se zaměřili především na fungování systému LPIS, který slouží mimo jiné k evidenci zemědělských pozemků a jejich užívání. Komise požaduje podrobnější informace o tom, jak české úřady ověřují právo zemědělců půdu užívat a jak kontrolují případné obcházení pravidel u agroenvironmentálních opatření.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který zemědělské podpory administruje, upozorňuje, že podobně nepříznivé závěry evropských kontrol se už v minulosti podařilo zvrátit. Tehdy ale šlo o podstatně nižší částky. Nejvyšší požadovaná korekce dosahovala přibližně 13 milionů eur, tedy asi 315 milionů korun.
Nynější případ je tak svým rozsahem výrazně závažnější.
Zemědělci se obávají další administrativy
Proti výši možné sankce se ohrazuje také Zemědělský svaz. Jeho předseda Marek Pýcha považuje případnou korekci za nepřiměřenou. Podle něj navíc hrozí, že důsledkem auditu bude další nárůst administrativy pro zemědělce i státní úřady.
Pýcha odmítá, že by v Česku běžně docházelo k situacím, kdy by na stejný pozemek čerpali podporu dva uživatelé. Pokud ale bude Evropská komise na důslednějších kontrolách trvat, budou podle něj úřady muset ověřovat případy, které v praxi nemusí představovat skutečný problém.
Pozornost by se podle něj mohla soustředit například na výměny pozemků mezi zemědělci nebo na problematiku takzvaných nedostatečně identifikovaných vlastníků. V minulosti státu připadlo přibližně 95 tisíc pozemků, o které se jejich vlastníci do konce roku 2023 nepřihlásili.
Podobný problém řešilo i Řecko
Evropská kontrola přichází v době, kdy se v jiné členské zemi ukázalo, jak mohou nedostatky v evidenci půdy vést ke zneužívání zemědělských dotací. V Řecku policie v souvislosti s podezřením na podvody s unijními podporami zadržela desítky lidí.
Podle unijních úřadů pachatelé využívali nedokonalého katastru, kvůli němuž nebylo vždy jasné, komu konkrétní zemědělské pozemky patří. Následně si měli nárokovat půdu, která jim nenáležela, a získávat na ni evropské dotace.
České úřady nyní budou muset Evropské komisi vysvětlit, jakým způsobem podobným situacím v tuzemsku předcházejí. O tom, zda bude Česko skutečně muset část zemědělských dotací vracet, se rozhodne až po dokončení celého auditního procesu.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto zdroj: Flickr
