Českým chmelařům se letos dařilo. Úroda chmele je podle odhadů mírně nadprůměrná.
Letošní sklizeň chmele v České republice se podle předběžných odhadů ukazuje jako mírně nadprůměrná. K lepším výsledkům přispělo zejména příznivé počasí, především dostatek srážek v Žatecké chmelařské oblasti, které měly pozitivní vliv nejen na výnos, ale i na obsah alfa hořkých kyselin, důležitých pro kvalitu piva.
Celková produkce by měla dosáhnout zhruba 6900 tun suchého chmele, tedy obdobně jako v loňském roce, kdy pěstitelé sklidili 6494 tun. Nejlépe dopadly porosty na Rakovnicku, které spadá právě pod Žateckou oblast. Naopak méně příznivé podmínky panovaly v Úštěcké oblasti na Litoměřicku a v Tršické oblasti na Olomoucku, kde srážek bylo minimum. Naštěstí pěstitelé letos nezaznamenali žádné škody způsobené vichřicemi či krupobitím.
Problémy se škůdci a omezenou ochranou rostlin
Velkou výzvou pro chmelaře zůstávají choroby a škůdci. Ochrana proti nim je stále složitější kvůli omezením v používání účinných látek. „Už nyní se projevují ztráty na výnosu i kvalitě,“ uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda. Od roku 2027 navíc skončí povolení klíčových prostředků proti mšici chmelové, a zatím neexistuje plnohodnotná náhrada. „Chmel je buď zdravý, nebo žádný,“ dodal Hejda.
Nedostatek pracovníků i spory o elektřinu
Tradičně se chmelaři potýkají také s nedostatkem pracovní síly, hlavně v technických profesích. I když se sklizeň daří dokončit, často se podle Hejdy nedaří v ideálním termínu. Doufá proto, že plánované změny v dohodách o provedení práce přinesou v příští sezóně úlevy pro sezonní pracovníky.
Dalším problémem zůstává neshoda s Energetickým regulačním úřadem ohledně cen elektřiny pro sklizňová střediska. Pěstitelé potřebují vyšší příkon jen na krátké období sklizně, přesto jim hrozí vysoké roční poplatky. Ty mohou být podle Hejdy až likvidační.
Plochy chmelnic se drží stabilní
Chmel se letos pěstoval na zhruba 4800 hektarech, což je o půl procenta méně než loni. Ve srovnání s rokem 2018 jde o úbytek zhruba 200 hektarů. Největší část tvoří Žatecká oblast s 3690 hektary chmelnic, následuje Tršická (622 ha) a Úštěcká (500 ha).
Nejrozšířenější odrůdou zůstává tradiční Žatecký poloraný červeňák. Podle pěstitelů by se plocha chmelnic měla v dalších letech držet stabilně, protože poptávka po českém jemném chmelu přetrvává i přes klesající spotřebu piva.
Zdeněk Rosa, předseda představenstva družstva Chmelařství Žatec, uvedl, že prodejní smlouvy mají pěstitelé uzavřené dlouhodobě a letošní úroda se na ceně piva nijak neprojeví. Náklady na chmel totiž představují méně než jedno procento z jeho konečné ceny.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
