Tři staré větrné elektrárny v Jeseníkách dál chátrají, přestože měly být odstraněny už před několika lety. Podle odborníků jsou v nevyhovujícím technickém stavu a hrozí, že se z nich uvolní části, které by mohly ohrozit návštěvníky okolí. Jejich odstranění navíc komplikují dlouholeté spory a administrativní řízení.
Pozornost k bezpečnosti větrných elektráren v Olomouckém kraji vzbudil také nedávný pád několika desítek metrů vysoké elektrárny u Potštátu na Přerovsku. Podobný problém by se podle odborníků mohl týkat i trojice větrníků v Jeseníkách, které byly postaveny v roce 1998.
Elektrárny původně patřily společnosti ČEZ. V roce 2018 je získala firma Benoko. Stavby však měly pouze dočasné povolení, které platilo do konce téhož roku. Po jeho skončení měly být odstraněny.
„Větrné elektrárny byly povoleny jako stavby dočasné do konce roku 2018. Následně měly být odstraněny,“ uvedl ředitel dopravního a energetického stavebního úřadu Martin Kozák.
Společnost Benoko se místo likvidace pokoušela prosadit jejich nahrazení jedinou výrazně větší elektrárnou. Nový větrník měl být podle zástupců ochránců přírody přibližně třikrát větší, a to jak svou výškou, tak velikostí rotorů.
Záměr měl podporu některých úřadů v Šumperku i tehdejší správy chráněné krajinné oblasti. Proti projektu se ale postavili ekologové. „Tehdy jsem odmítl dát souhlas,“ uvedl Marcel Minář z Českého svazu ochránců přírody.
Plánovaná výměna nakonec nevedla k řešení situace. Tři původní elektrárny tak zůstaly na místě, přestože už dlouhou dobu nevyrábějí elektřinu a jejich technický stav se postupně zhoršuje.
Podle ředitele Správy CHKO Jeseníky Víta Slezáka už stav elektráren představuje bezpečnostní problém. Konstrukce podle něj dožívá a nelze vyloučit, že se z ní mohou uvolnit jednotlivé součásti a následně spadnout do okolí.
„Větrné elektrárny jsou v havarijním stavu a je nutné s nimi něco dělat,“ uvedl Slezák.
Kdy přesně budou elektrárny odstraněny, zatím není jasné. Zástupce společnosti Benoko se k situaci nepodařilo kontaktovat. Jednou z možností je proto zásah státu, který by nechal nebezpečné konstrukce zlikvidovat a následně po jejich vlastníkovi požadoval úhradu vzniklých nákladů.
REDAKCE / Zdroj: MSN / Titulní obrázek je ilustrační
