České republice ani dalším evropským zemím podle aktuálních analýz nehrozí v příští zimě nedostatek zemního plynu. Návrat k cenám, které platily před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě, je však zatím nepravděpodobný. Vývoj situace v regionu navíc naznačuje, že dopady na energetické trhy mohou být dlouhodobější.
Podle poradenské společnosti EGU se sice v posledních týdnech tempo růstu cen plynu zastavilo, přesto nelze v letošním roce očekávat jejich výrazný pokles. Během března se ceny oproti předchozímu měsíci téměř zdvojnásobily. Důvodem je především vývoj konfliktu, který se místo rychlého řešení proměnil v sérii nepředvídatelných útoků v oblasti Perského zálivu bez výraznější diplomatické snahy o uklidnění situace.
Analytici EGU proto připravili tři možné scénáře dalšího cenového vývoje, a to podle délky omezení vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru a Spojených arabských emirátů.
V současnosti se cena plynu pohybuje kolem 42 eur za megawatthodinu. V nejpříznivějším scénáři, kdy by výpadek trval pouze dva až tři měsíce, by letošní průměrná cena mohla dosáhnout zhruba 41 eur za MWh a návrat k nižším hodnotám by byl možný už v příštím roce. Pokud by se však omezení protáhlo až do podzimu, průměrná cena by mohla vzrůst na 57 eur za MWh a pod hranici 40 eur by se trh dostal pravděpodobně až kolem roku 2028.
Nejpesimističtější varianta počítá s ročním výpadkem dodávek. V takovém případě by průměrná cena letos dosáhla až 78 eur za MWh, přičemž krátkodobě by mohla překročit i hranici 100 eur. Tento scénář navíc předpokládá trvalé poškození části infrastruktury v Kataru a dlouhodobě zvýšená bezpečnostní rizika, což by drželo ceny vysoko i v dalších letech.
Naplnění zásobníků před zimní sezonou podle odborníků komplikují všechny varianty vývoje. Obchodníci sice zásobníky pravděpodobně naplní, otázkou ale zůstává, kdy se plnění podaří zahájit. Pro dosažení standardní úrovně okolo 80 procent kapacity v listopadu je ideální začít s vtláčením plynu už na konci dubna. V případě neomezeného dovozu by však bylo technicky možné začít i později, například na konci června.
Výpadek dodávek z oblasti Perského zálivu přitom představuje jen přibližně tři procenta světové spotřeby. Evropský trh má proto stále dostatečné možnosti, jak si potřebné množství plynu zajistit.
Dostatek plynu pro své zákazníky potvrzují i dodavatelé. Společnost innogy uvedla, že pro stávající klienty má dodávky zajištěné, zatímco ceny pro nové zákazníky budou záviset na dalším vývoji na evropském velkoobchodním trhu.
Hlavním dodavatelem plynu do Evropské unie zůstává Norsko, které letos plánuje mírné navýšení exportu. Ve hře je také posílení dodávek z Alžírska. Klíčovou roli by však mohlo sehrát spuštění nových LNG terminálů ve Spojených státech, které by mohly významně ovlivnit stabilitu i ceny na trhu.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
