Zavedení zvláštní daně na slazené nealkoholické nápoje by mohlo mít podle nové studie výrazný pozitivní dopad na zdraví obyvatel Česka i na výdaje zdravotního systému.
Think tank Ministr zdraví spočítal, že dvacetiprocentní daň by vedla k nižší spotřebě těchto nápojů, a tím i k úbytku nadváhy a obezity v populaci. Za deset let by se tak podle odhadů mohlo na zdravotní péči ušetřit více než jedna miliarda korun, uvedli autoři studie v tiskové zprávě.
Problémy s váhou se v Česku týkají více než poloviny obyvatel. Přibližně pětina lidí trpí obezitou nebo vysokým krevním tlakem a přes milion Čechů má cukrovku. Modelový výpočet ukazuje, že zavedení daně na nápoje slazené cukrem by snížilo výskyt nadváhy a obezity o 1,33 procenta. Pokles indexu BMI by se projevil u téměř 57 tisíc osob, což by následně omezilo riziko řady vážných chronických onemocnění. Studie odhaduje, že by se tím předešlo zhruba 612 úmrtím a lidé by získali více než 34 tisíc let života prožitých ve zdraví.
Konkrétně by se podle autorů studie cukrovka druhého typu nemusela rozvinout u více než deseti tisíc lidí. U dalších více než 3200 osob by se zabránilo vzniku ischemické choroby srdeční, přes tisíc lidí by neprodělalo mozkovou mrtvici a více než šesti tisícům by se vyhnula artróza kolen. Celkové úspory ve zdravotnictví by přitom mohly být ještě vyšší než odhadovaných 1,1 miliardy korun.
Hlavní epidemiolog IKEM a člen think tanku Petr Smejkal upozornil, že studie zahrnuje pouze vybraná onemocnění, u nichž je souvislost s tělesnou hmotností jednoznačně prokázána. Nezohledňuje například vysoký krevní tlak, spánkovou apnoi nebo chronické bolesti zad, u nichž má snížení hmotnosti také významný vliv. Skutečný přínos opatření by proto mohl být ještě větší.
Podle Smejkala se účinnost podobných kroků potvrdila v zahraničí. Například ve Velké Británii po zavedení daně na slazené nápoje mezi lety 2015 a 2020 klesl obsah cukru ve zdaněných produktech v průměru o 46 procent, a to zejména díky změnám receptur a omezení nákupů. Obdobný systém zavedlo také Irsko, Portugalsko či Jihoafrická republika, kde odstupňovaná daň přiměla výrobce k úpravě složení nápojů.
Autoři studie zároveň zdůraznili, že jde o modelový odhad založený na předpokladech o chování spotřebitelů a jejich reakci na změnu cen. Výsledky proto nelze považovat za přesnou předpověď, ale spíše za realistický obraz možných dopadů, pokud by byla daň na slazené nápoje v Česku zavedena.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto ilustrační
