Dnes je Štědrý den, kterým vyvrcholila adventní doba klidu, rozjímání a očekávání. Pro křesťany má tento den hluboký duchovní význam – připomínají si blížící se narození Ježíše Krista. Pro většinu lidí je ale Štědrý den především spojen se zdobením vánočního stromku, štědrovečerní večeří a rozbalováním dárků.
Součástí oslav jsou také půlnoční bohoslužby, které se konají v kostelích po celé republice. Tradičně na ně přicházejí nejen pravidelní věřící, ale i lidé, kteří do kostela během roku běžně nechodí.
Kořeny Vánoc sahají ještě do období před příchodem křesťanství, kdy lidé slavili zimní slunovrat. Štědrý den byl v lidové tradici považován za magický čas, kdy se věštila budoucnost – úroda, zdraví nebo třeba to, kdo se v příštím roce ožení či vdá. Řada těchto zvyků přetrvala dodnes. Mezi nejznámější patří pouštění lodiček ze skořápek, krájení jablka, házení pantoflem, lití olova nebo schovávání kapří šupiny pod talířem. Samotný kapr se však na štědrovečerní tabuli objevil až později, dříve lidé jedli například luštěniny nebo hlemýždě.
Podoba Vánoc, jak ji známe dnes, se formovala poměrně nedávno. Vánoční stromky se v českých domácnostech objevovaly už v 19. století, masově se ale rozšířily až ve století následujícím. Zdobily se převážně jedlými a přírodními ozdobami – cukrovím, perníkem, pečivem nebo ovocem, zejména jablky. Skleněné ozdoby přišly na řadu až později. Také rozdávání dárků se stalo běžnějším až v předminulém století, přičemž lidé tehdy často mysleli i na chudé.
Po Štědrém dni následuje první svátek vánoční, Boží hod vánoční, kdy křesťané slaví narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi patří k nejvýznamnějším svátkům liturgického roku.
Během prvního a druhého svátku vánočního zůstanou v České republice uzavřeny také všechny velké obchody. Výjimku mají pouze menší prodejny do 200 metrů čtverečních, obchody na nádražích a letištích, lékárny nebo čerpací stanice. Většina obchodů dnes zavře už v poledne a znovu otevře až v sobotu 27. prosince.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
