Letošní senátní volby mohou přinést situaci, která dosud v českých volbách do horní komory Parlamentu nenastala. Pokud budou mít kandidáti na předních příčkách v prvním kole stejný počet hlasů, nebude už o jejich postupu rozhodovat los. Do druhého kola mohou nově postoupit všichni kandidáti se shodným výsledkem.
Změnu přinesla novela volebních pravidel, která platí od začátku letošního roku. Dosavadní postup spočíval v tom, že při rovnosti hlasů mohl o postupujícím rozhodnout los. Nová úprava tuto možnost odstranila.
Pokud se tedy v prvním kole umístí na prvním místě dva nebo více kandidátů se stejným počtem platných hlasů, postoupí do druhého kola všichni. Stejné pravidlo platí také pro kandidáty na druhé pozici. V takovém případě se do finále dostanou společně s vítězem prvního kola.
Volební pravidla počítají také s možností, že ve druhém kole získají kandidáti shodný počet hlasů. Pokud by taková situace nastala, nebyl by zvolen žádný z nich. V daném senátním obvodu by se proto muselo hlasování opakovat v náhradním termínu.
Konec losování
Zrušení losování bylo součástí volební novely přijaté před dvěma lety. Ministerstvo vnitra změnu zdůvodnilo mimo jiné tím, že samotné losování nebylo v zákoně o volbách do Parlamentu výslovně upraveno. Dosavadní praxe vycházela pouze z výkladu, podle něhož by v takové situaci losoval Český statistický úřad.
Nová úprava tak stanovuje postup přímo v zákoně a odstraňuje možnost, aby o výsledku voleb rozhodovala náhoda.
Co když kandidát před druhým kolem odstoupí?
Zákon řeší i mimořádné situace, které mohou nastat mezi prvním a druhým kolem. Pokud se některý z postupujících kandidátů vzdá kandidatury, ztratí právo být volen nebo zemře, může ho nahradit nejúspěšnější z kandidátů, kteří v prvním kole nepostoupili.
Toto pravidlo se použije tehdy, pokud by po vyřazení jednoho z finalistů zůstal ve druhém kole pouze jediný kandidát. V takovém případě se navíc druhé kolo neuskuteční standardně po týdnu, ale až dva týdny po kole prvním.
Rozhodnout mohou i desítky hlasů
Rovnost hlasů mezi postupujícími kandidáty se v historii senátních voleb od jejich zavedení v roce 1996 zatím neobjevila. Pravděpodobnost těsného výsledku však zvyšuje tradičně nízká účast v senátních volbách, především ve druhém kole.
Do Senátu se v minulosti dostali i kandidáti, kterým k vítězství stačilo jen několik tisíc hlasů. O postupu do druhého kola navíc v některých obvodech rozhodovaly rozdíly v řádu desítek hlasů.
Příkladem je Karvinsko, kde před šesti lety získal končící senátor Ondřej Feber z hnutí ANO mandát po zisku 3412 hlasů. Těsný výsledek zaznamenalo také Vyškovsko. Karel Zitterbart, kandidující za STAN, tam ve druhém kole porazil soupeře rozdílem pouhých 27 hlasů.
Podobně těsný souboj se odehrál v roce 2020 na Příbramsku. Jiří Burian z ODS tehdy postoupil do druhého kola před třetím kandidátem jen díky náskoku 26 hlasů. Senátorský mandát následně získal Petr Štěpánek ze STAN, který jej letos obhajuje.
Nová pravidla tak mohou v letošních volbách poprvé umožnit, aby se ve druhém kole utkali více než dva kandidáti. O jejich postupu už přitom nebude rozhodovat náhoda, ale výhradně počet hlasů.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní foto je ilustrační
