Kauza, která ekonomicky a reputačně může poškodit Českou republiku. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil trestní řízení v souvislosti s vyplácením evropských dotací holdingu Agrofert. Případ se týká podezření na možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a navazuje na trestní oznámení, které letos v únoru podali Piráti. Informaci přinesl server Seznam Zprávy.
Evropští žalobci se podle dostupných informací zaměřují nejen na samotné vyplácení dotací, ale také na postup českých úřadů a politiků, kteří jejich přiznání umožnili. Prověřují rovněž, proč Česká republika po Agrofertu dosud nevymáhá některé dotace z minulých let.
Evropská pověřená žalobkyně Daniela Bártíková uvedla, že rozhodnutí o zahájení trestního řízení vydala 24. května 2026 po předchozím ověření dostupných informací. Případem byla pověřena Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Premiér Andrej Babiš letos v únoru převedl akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust a opakovaně tvrdí, že tím svůj střet zájmů odstranil. Stejný názor zastává i místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová, podle níž byl celý postup v souladu s českými i evropskými předpisy. Zahájené řízení podle ní není vhodné politicky komentovat.
Piráti ve svém oznámení upozornili na možné poškození finančních zájmů Evropské unie, zneužití pravomoci úřední osoby i porušení povinností při správě cizího majetku. EPPO se však zabývá pouze evropskými dotacemi. Otázka národních podpor spadá do pravomoci českých orgánů, kterým byla část podnětu postoupena k dalšímu posouzení.
Samotné zahájení trestního řízení ještě neznamená, že bude kdokoli obviněn. Evropská prokuratura je však oprávněna v členských státech EU vyšetřovat trestné činy, které mohou ohrozit finanční zájmy Evropské unie.
Do centra pozornosti se dostal také postup Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který na konci dubna obnovil vyplácení zemědělských dotací firmám ze skupiny Agrofert. V květnu holding obdržel přibližně 204 milionů korun, přičemž Evropská unie tyto prostředky následně proplatila. Evropská komise však uvedla, že šlo o žádosti podané ještě před Babišovým nástupem do funkce premiéra.
Část vládních představitelů rozhodnutí SZIF obhajovala s odkazem na komunikaci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro zemědělství (DG AGRI). Podle Seznam Zpráv však nešlo o oficiální souhlas s vyplácením dotací, ale pouze o technickou komunikaci týkající se účetních postupů. Evropská komise zároveň zdůraznila, že nerozhodla o nároku Agrofertu na dotace a odpovědnost za jejich přiznání nese Česká republika.
Brusel současně upozornil, že pokud zjistí porušení evropských pravidel, může využít nástroje, jako je přerušení nebo pozastavení plateb či uplatnění finančních oprav. Situací se začal zabývat také Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT), který po Evropské komisi požaduje podrobné informace o přijatých opatřeních na ochranu finančních zájmů Evropské unie.
Opozice opakovaně kritizuje obnovení vyplácení dotací Agrofertu a varuje, že pokud by Evropská unie některé platby dodatečně neuznala, mohly by náklady nakonec nést české veřejné rozpočty.
Agrofert patří mezi největší soukromé zaměstnavatele v České republice. V loňském roce zaměstnával více než 28 tisíc lidí, z toho přes 17 tisíc v Česku. Holding dosáhl tržeb přes 212 miliard korun, zatímco jeho konsolidovaný zisk meziročně klesl na 2,2 miliardy korun.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
