Řada českých obcí se po změně systému financování škol potýká s nedostatkem peněz na mzdy nepedagogických pracovníků. Podle předsedy Sdružení místních samospráv ČR Petra Halady chybějí některým zřizovatelům prostředky na platy školníků, uklízeček, kuchařek a dalších zaměstnanců, jejichž financování od letošního roku přešlo ze státu na obce a kraje.
Přestože se obcím navýšil podíl na daňových příjmech prostřednictvím rozpočtového určení daní, mnohé samosprávy podle Halady tvrdí, že získané prostředky nepokrývají skutečné náklady na nepedagogickou práci v plném rozsahu. Sdružení místních samospráv plánuje podrobnější vyhodnocení situace zveřejnit v září příštího roku.
Většina zřizovatelů zatím zachovala dosavadní model zaměstnávání nepedagogických pracovníků. Zaměstnavatelem těchto pracovníků tak nadále zůstávají převážně samotné školy. Podle Halady se pro tento postup rozhodlo přibližně 85 procent zřizovatelů. Menší část obcí převedla zaměstnance pod vlastní správu, založila za tímto účelem obchodní společnost nebo služby zajišťuje externě.
Průzkum Asociace ředitelů základních škol ukazuje, že situace se mezi jednotlivými školami liší. Zhruba 60 procent škol získalo od svých zřizovatelů na platy nepedagogických pracovníků přesně tolik prostředků, kolik požadovaly. Přibližně pětina škol však obdržela méně peněz, než potřebovala, zatímco jen malé procento dostalo částku vyšší.
Viceprezident asociace Tibor Hájek uvedl, že problémy se zatím nejčastěji týkají komunikace mezi školami a zřizovateli nebo nedostatku zkušeností s novým systémem. Někteří ředitelé zároveň vyjadřují obavy z dalšího vývoje po nadcházejících komunálních volbách, které mohou přinést změny ve vedení obcí a jejich přístupu ke školství.
Součástí reformy bylo také převedení části takzvaných ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) na zřizovatele. Tyto prostředky školy využívají například na nákup učebnic, vzdělávacích pomůcek nebo na další vzdělávání pedagogů. Právě v této oblasti by podle většiny ředitelů základních škol měl stát převzít financování zpět.
Ministerstvo školství připouští, že návrat části těchto výdajů pod státní rozpočet je jednou z možností, o níž se stále jedná. Podmínkou by však bylo nalezení potřebných financí a zároveň úprava školského zákona. Kdy by případná změna mohla nastat, zatím resort neupřesnil.
Nový systém financování měl podle původních plánů přinést větší efektivitu při zajišťování nepedagogických činností ve školách. Dosavadní zkušenosti však naznačují, že řada obcí stále hledá způsob, jak se s novými povinnostmi vyrovnat, a otázka dostatečného financování zůstává jedním z hlavních témat českého regionálního školství.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
