Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v loňském roce přebytkem 14 miliard korun. Ve srovnání s předchozím rokem se ale výsledek výrazně zhoršil – v roce 2024 totiž přebytek dosahoval více než 52 miliard korun. Klíčovým faktorem celkového kladného salda byla ekonomická situace hlavního města, které samo vykázalo přebytek přes 24 miliard korun. Bez započtení Prahy by se obce i kraje dostaly do schodku.
Ministerstvo financí však upozornilo, že dlouhodobé vytváření vysokých přebytků není nutně pozitivní zprávou. Podle úřadu to může naznačovat, že samosprávy nevyužívají dostatečně své finanční možnosti k investicím. Peníze, které zůstávají na účtech, by podle ministerstva mohly být využity například na rozvoj infrastruktury nebo zlepšení veřejných služeb.
Kritika směřovala především na Prahu, která podle ministerstva opakovaně hospodaří s vysokými přebytky, aniž by je efektivně investovala. Resort proto navrhuje změnu zákona o rozpočtovém určení daní, která by měla tento trend omezit.
Zástupci hlavního města ale s tímto pohledem nesouhlasí. Podle radního pro finance Zdeňka Kováříka nejsou přebytky důsledkem špatného nastavení daňového systému, ale spíše komplikací při realizaci investic. Upozornil například na problémy se zákonem o veřejných zakázkách, který umožňuje dlouhé blokování tendrů. To se podle něj týká i velkých projektů, jako je výstavba metra D nebo dostavba budovy na Palmovce.
Další překážky vidí vedení města v dřívější nefunkčnosti investičního odboru i ve zdlouhavých povolovacích procesech. Praha přitom připravuje nebo realizuje projekty za zhruba 480 miliard korun a většinu z nich financuje z vlastních zdrojů. Podle Kováříka by případné snížení příjmů města znamenalo, že by část nákladů musel převzít stát.
Celkové příjmy samospráv loni vzrostly o pět procent na téměř 893 miliard korun, zatímco výdaje stouply ještě rychleji – o více než deset procent na zhruba 879 miliard korun. Výrazně přitom rostly investice.
Samotné kraje skončily ve schodku 1,6 miliardy korun, což je meziroční zhoršení o více než 11 miliard. Obce včetně Prahy vykázaly přebytek necelých 15 miliard korun, i ten však meziročně výrazně klesl.
Zadlužení krajů se zvýšilo na 26,8 miliardy korun, přičemž nejvyšší dluh na obyvatele má Karlovarský kraj. Obce zvýšily svůj dluh na 70,4 miliardy korun, i když ministerstvo upozorňuje, že z dlouhodobého hlediska jejich zadlužení spíše klesá. Na bankovních účtech mají obce uloženo celkem 433 miliard korun, z čehož téměř 183 miliard připadá na Prahu.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Obrázek je ilustrační
