Místo, kde člověk žije, může výrazně ovlivnit jeho zdravotní stav i délku života. Mezi jednotlivými českými kraji se podle analýzy organizace Ministr zdraví liší například nemocnost, dostupnost zdravotní péče, nezaměstnanost nebo množství zeleně. Významnou roli přitom hraje také velikost měst a socioekonomická situace obyvatel.
Na zdravotní rozdíly mezi regiony upozornila organizace Ministr zdraví. Podle její analýzy jsou nejvíce zatížené strukturálně postižené oblasti, především Ústecký a Karlovarský kraj. Lidé tam častěji čelí horší dostupnosti lékařské péče, vyšší nemocnosti nebo nezaměstnanosti. Naopak příznivější podmínky z hlediska zdraví obyvatel nabízí podle analýzy Praha a Jihomoravský kraj, kde je rozvinutější infrastruktura a dostupnost služeb.
Výrazné rozdíly se týkají také délky pracovní neschopnosti. Zatímco v Praze trvá v průměru 23,5 dne, v Moravskoslezském kraji dosahuje 40,6 dne. Rozdíly jsou patrné také u nemocí z povolání. V Praze a Středočeském kraji se jejich výskyt pohybuje přibližně na desetině hodnot zaznamenaných v Olomouckém a Plzeňském kraji, kde připadá více než 25 případů na 10.000 pracujících.
Zdravotní situaci ovlivňuje také životní prostředí. Významným faktorem je například množství zeleně ve městech. V Karlových Varech tvoří zelené plochy podle analýzy 87 procent rozlohy města, zatímco v Českých Budějovicích je to 53 procent. Jako příklad pozitivního vlivu čistého životního prostředí organizace uvádí také Vysočinu a Liberecký kraj.
Velké rozdíly existují rovněž v hustotě osídlení. Zatímco v Praze žije na jednom kilometru čtverečním v průměru 2817 lidí, v Jihočeském kraji je to pouze 65 obyvatel. Hustota osídlení se podle organizace promítá mimo jiné do fyzické dostupnosti služeb a zdravotní péče.
Specifickou skupinu představují lidé žijící v sociálně vyloučených lokalitách. V roce 2024 bylo v Česku evidováno 578 obcí s těmito lokalitami, ve kterých žilo podle odhadu 95.000 až 115.000 lidí. Nejčastěji se nacházely v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Podle organizace Ministr zdraví se lidé ohrožení sociálním vyloučením dožívají v průměru až o deset let méně než ostatní obyvatelé. Problémem pro ně navíc není jen samotný zdravotní stav, ale také dostupnost péče. Až 62 procent lidí z těchto oblastí podle analýzy v posledním roce narazilo na problém při snaze dostat se k lékaři. Více než čtvrtina z nich uvedla jako důvod nedostatek peněz a přes 30 procent se setkalo s odmítnutím nebo neochotou při pokusu registrovat se u lékaře.
Rozdíly mezi regiony se přitom promítají do celkového zdraví i délky života. Podle údajů Českého statistického úřadu se muži v Česku loni dožívali v průměru 77,5 roku, zatímco u žen činila průměrná délka života 83,2 roku.
Ředitelka organizace Ministr zdraví Martina Bulánková uvedla, že ke snižování zdravotních rozdílů mezi regiony je potřeba zaměřit investice na místa, kde se současně kumulují zdravotní a sociální problémy. Vedle dostupnější zdravotní péče podle ní hraje roli také podpora zdravotně-sociálních asistentů, kvalitní veřejný prostor, ochrana životního prostředí a dostatek pracovních příležitostí.
Analýza tak podle organizace ukazuje, že zdravotní stav obyvatel není dán pouze individuálním životním stylem. Významnou roli mohou hrát také podmínky, ve kterých lidé žijí, dostupnost služeb, kvalita prostředí nebo jejich sociální situace.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto je ilustrační, zdroj: Flickr



