Antivirus, ošetřovné, Státní podpora podnikatelů nedosahuje původních předpokladů vlády
Na konci února skončí vyplácení příspěvků lidem v karanténě a izolaci či firmám z programu Antivirus. Poskytovat se dál nebude ani krizové ošetřovné. Informovalo o tom ministerstvo práce. Z jeho údajů vyplývá, že se na tato opatření za epidemie vydaly desítky miliard korun.

„Míry podpor byly opravdu velké. Předpokládáme, že z hlediska vývoje pandemické situace není nutné nechávat tyto nástroje v účinnosti. Pokud by bylo potřeba, jsme připraveni je aktivovat,“ řekl novinářům ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Příspěvek k náhradě mzdy pro lidi v izolaci a karanténě – takzvaná izolačka – měl zvýšit ochotu lidí zůstat kvůli možné či potvrzené nákaze doma, léčit se a hlásit kontakty. K běžné náhradě 60 procent redukovaného příjmu se platilo až 370 korun na den, a to až 14 dnů. Celkem s tímto bonusem ale lidé nepobírali víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílají zaměstnavatelé, výdaje si pak odpočítali z odvodů. Podle ministerstva to bylo bezmála 1,3 miliardy korun za téměř 420.000 příspěvků.

Krizové ošetřovné se vyplácelo po celou dobu uzavření škol či tříd kvůli nákaze. Činilo 80 procent redukovaného základu výdělku. Denní částka nesměla být nižší než 400 korun. Na podporu měli nárok i takzvaní dohodáři. Podobná pravidla platila i v minulém a předminulém školním roce. Od března se bude ošetřovné poskytovat na děti do deseti let znovu nejvýš devět dnů, a to ve výši 60 procent základu výdělku.

Podle údajů ministerstva práce se v předcovidovém roce 2019 od března do konce prosince vydalo na ošetřovném zhruba 1,4 miliardy korun. O rok později to bylo přes 11 miliard. Epidemie tak výdaje zvedla zhruba o 9,5 miliardy. Loni za celý rok do ošetřovného putovalo asi 5,7 miliardy korun. Je to skoro o čtyři miliardy víc než před koronavirem. Ministerstvo uvedlo, že od září 2020 do letošního 21. února eviduje asi 330.000 žádostí o krizové ošetřovné kvůli uzavření škol.

Antivirus měl bránit propouštění. Firmy z něj na mzdy a náhrady od března 2020 získaly přes 51 miliard. Provozům při jejich nařízeném uzavření úřady práce proplácely celé mzdy s odvody nejdřív do 39.000 korun, později do 50.000 korun. Příspěvek B pokrýval při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29.000 korun. Dorovnávalo se i 80 procent vyplacené náhrady mzdy lidí v karanténě do 39.000 korun.

Ministerstvo práce loni na podzim uvedlo, že příjemců tehdy bylo 74.300. Zisky či ekonomická kondice žadatelů se neposuzovaly, nastavení bylo plošné. Nejvyšší částky tak čerpala třeba kasina, některé obchodní řetězce či firmy s e-shopy. Jurečka už dřív řekl, že by případná pomoc v budoucnu měla být adresná.

Zdroj: ČTK

0 0 hodnocení
Hodnocení článku
,
Mohlo by Vás zajímat
Nejnovější články
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře