Europoslankyně Kateřina Konečná po téměř čtyřech letech skončí v čele Komunistické strany Čech a Moravy. Na řádném sjezdu strany, který se uskuteční na konci května, už nebude obhajovat funkci předsedkyně. Vedení KSČM převzala v říjnu 2021, kdy v čele strany vystřídala Vojtěcha Filipa.
O post nového předsedy se podle mluvčího strany Romana Rouna uchází pět kandidátů. Mezi nimi je i místopředseda pro evropské záležitosti a občanský sektor Milan Krajča. Delegáti budou nové vedení vybírat během sjezdu plánovaného na 30. a 31. května.
Konečná už dříve oznámila, že se nebude ucházet o žádnou další stranickou funkci a zůstane pouze řadovou členkou. Podle Rouna chce svou energii soustředit především na práci v Evropském parlamentu a rodinný život. Členkou KSČM je od roku 2005 a v minulosti působila také jako místopředsedkyně strany. Do Poslanecké sněmovny byla poprvé zvolena v roce 2002 za Moravskoslezský kraj a mandát následně několikrát obhájila. V Evropském parlamentu zasedá už potřetí.
K rozhodnutí odejít z čela strany přispěl také neúspěch projektu Stačilo!, který měl komunistům pomoci vrátit se do Poslanecké sněmovny po volebním propadu v roce 2021. Přestože Konečná vedla kandidátku hnutí i v posledních sněmovních volbách, projekt na návrat do dolní komory nestačil.
Nadcházející sjezd tak nebude pouze o výběru nového předsedy, ale také o budoucím směřování celé strany. Delegáti mají řešit mimo jiné další podobu spolupráce mezi KSČM a hnutím Stačilo!, konkrétní návrhy však zatím vedení nepředstavilo.
KSČM vznikla v roce 1990 jako nástupnická organizace někdejší Komunistické strany Československa, která po roce 1948 ovládla Československo na více než čtyři desetiletí. Ve Sněmovně byla KSČM zastoupena nepřetržitě až do roku 2021. Od té doby však strana čelí výraznému poklesu členské základny i financí.
Zatímco na počátku 90. let měla přes 350 tisíc členů, v posledních letech jejich počet klesl zhruba na 15 tisíc. S volebními neúspěchy se snížily také státní příspěvky. Loni získala KSČM od státu 14 milionů korun na činnost a další finance plynuly z příspěvků členů nebo pronájmu nemovitostí. Strana zároveň pokračovala v prodeji svého majetku, přesto stále vlastní desítky objektů po celé republice.
Finanční podporu od státu získalo i hnutí Stačilo!, které díky zisku více než tří procent hlasů obdrželo přes 24 milionů korun. Ve výroční zprávě zároveň uvedlo milionové dary i úvěry, přičemž náklady na volební kampaň vyčíslilo na zhruba 40 milionů korun.
REDAKCE / Zdroj: ČTK /
