Kultura ožívá, tradiční obory ale bojují o přežití.
Rok 2023 potvrdil pokračující oživení kulturního života v České republice po náročném období pandemie. Kulturní sektor se zvolna vzpamatovává, což se odrazilo nejen v rostoucí návštěvnosti kulturních akcí, ale i v nárůstu finančních prostředků směřujících do této oblasti.
Celkové investice do kultury vzrostly meziročně o 5 % a dosáhly hodnoty 343,7 miliardy korun. Největší podíl na těchto prostředcích měly soukromé firmy, které do kultury vložily 216,9 miliardy. Domácnosti přispěly 64,6 miliardy korun a veřejné rozpočty se podílely částkou 55,1 miliardy. Výrazný meziroční růst zaznamenaly výdaje domácností, které vzrostly o 7,7 %, a to především v oblasti audiovizuálních a interaktivních médií a tisku. Veřejná podpora šla nejvíce na kulturní dědictví a scénické umění, přičemž výdaje státu na kulturu vzrostly o 12 % a tvořily 1,85 % celkových veřejných výdajů.
Přesto tradiční a umělecké oblasti nadále pociťují dozvuky covidových let a zůstávají závislé na podpoře státu. Příjmová soběstačnost se v jednotlivých kulturních oblastech výrazně liší – zatímco odvětví jako reklama, audiovizuální média či architektura se obejdou z velké části bez veřejných dotací, tradiční obory jako divadla nebo památky dosahují soběstačnosti jen zhruba ve 44 %.
V kulturní sféře pracovalo v loňském roce přes 225 tisíc lidí. Průměrná hrubá mzda v institucích působících v kultuře činila 39 208 Kč. I když platy nominálně rostly, vlivem inflace se jejich reálná hodnota snížila. Pracovníci v kultuře tak nadále pobírají podprůměrné mzdy v porovnání s celkovou ekonomikou.
Podle Českého statistického úřadu měla kultura v roce 2023 podíl 1,51 % na tvorbě hrubého domácího produktu. Zahraniční obchod s kulturním zbožím a službami skončil s pozitivním saldem 3,1 miliardy korun – největší zásluhu na tom měl export tiskovin a audiovizuálních produktů.
Kulturní akce a instituce v roce 2023 navštívilo tolik lidí, že návštěvnost dosáhla 82,1 % úrovně rekordního roku 2019. Oproti roku 2022 se zvýšila o 4,3 %, především díky většímu zájmu o muzea, galerie, výstavy a památky. Naopak návštěvnost kin a divadel mírně poklesla.
Z dat vyplývá, že kultura v Česku opět nabírá na síle a její význam v ekonomickém i společenském kontextu roste. Výzvou zůstává nerovnoměrná soběstačnost jednotlivých kulturních odvětví a potřeba stabilní veřejné podpory pro tradiční umělecké formy.
Poznámka: Podrobné údaje o ekonomické stránce kultury přináší nová publikace Výsledky účtu kultury – 2023, kterou každoročně vydává ČSÚ ve spolupráci s NIPOS. Statistiky za rok 2024 již bude spolu s ČSÚ vytvářet její nástupnická organizace Národní institut pro kulturu.
REDAKCE / Zdroj: ČSÚ