Současný prezident Petr Pavel je podle aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK osobností, kterou si lidé nejčastěji přejí vidět v čele státu i po příští prezidentské volbě. S výrazným odstupem za ním se umístil premiér Andrej Babiš (ANO). Do trojice nejčastěji zmiňovaných jmen se dostal také moderátor, herec a hudebník Marek Eben. Přesto většina Čechů zatím svého favorita nemá.
Na otázku, koho by si lidé přáli jako příštího prezidenta, dokázalo spontánně odpovědět konkrétním jménem pouze 40 procent potenciálních voličů. Zbylých 60 procent žádného kandidáta neuvedlo, případně pro ně prezidentská volba v současnosti není důležitým tématem. Mezi konkrétními jmény jasně převládal Petr Pavel, druhé místo obsadil s odstupem Andrej Babiš.
Odlišný obrázek nabídlo hodnocení předem sestaveného seznamu 46 osobností českého politického a veřejného života. V tomto případě by Pavla podle průzkumu v současnosti volilo 36 procent respondentů a dalších 16 procent jeho volbu zvažuje. Pavlův volební potenciál je 52 procent.
Babiš získal podporu 16 procent dotázaných, přičemž dalších 24 procent uvedlo, že by o jeho volbě mohlo uvažovat. U Marka Ebena, který dlouhodobě odmítá politické angažmá, by se pro něj rozhodlo 11 procent respondentů a dalších 31 procent jeho případnou kandidaturu připouští.
Mezi dalšími jmény, která se v průzkumu objevila, jsou například vicepremiéři Karel Havlíček a Alena Schillerová (oba ANO), bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Danuše Nerudová nebo herec Marek Vašut. Respondenti zmiňovali také někdejší prezidenty Václava Klause a Miloše Zemana.
Příští přímá prezidentská volba Čechy čeká začátkem roku 2028. Zatím však žádný z možných kandidátů svou účast oficiálně nepotvrdil. Andrej Babiš, který v prezidentských volbách v roce 2023 postoupil do druhého kola, v němž podlehl Petru Pavlovi, svou případnou kandidaturu opakovaně odmítá. Pavel naopak možnost obhajoby mandátu zvažuje a své rozhodnutí chce oznámit během příštího roku.
Průzkum se zaměřil také na to, jakou úlohu by měl prezident podle veřejnosti v českém politickém systému zastávat. Celkem 84 procent respondentů uvedlo, že zná alespoň některé pravomoci hlavy státu. Rozšíření prezidentských kompetencí by uvítalo 38 procent dotázaných, zatímco 14 procent by pravomoci prezidenta naopak omezilo. Zbytek, tedy 48 procent, by současný rozsah kompetencí neměnil.
Od budoucí hlavy státu lidé očekávají především zkušenost s praktickou politikou. Zároveň by podle nich měl do prezidentského úřadu vstupovat jako nestraník a neměl by být pod vlivem politických stran nebo lobbistických skupin. Za vhodnou profesní průpravu považují respondenti zejména zkušenosti z diplomacie, politiky nebo ekonomiky.
Výsledky průzkumu zároveň ukazují změnu v tom, jak lidé vnímají požadovanou slušnost prezidenta. Ještě v předchozích vlnách průzkumu tuto vlastnost spontánně uvádělo nejméně 20 procent respondentů, nyní je to 15 procent.
Podle autora průzkumu Jana Buriance může mít tento pokles dvě vysvětlení. Jedním z nich je podle něj ústup slušnosti z české politické scény obecně. Druhou možností je, že Petr Pavel během svého působení v prezidentském úřadu nastavil v tomto směru určitou laťku a lidé už slušné vystupování považují za samozřejmou součást výkonu prezidentské funkce.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
