Opoziční KDU-ČSL chce iniciovat schůzi Poslanecké sněmovny, na které by se hlasovalo o nedůvěře vládě složené z ANO, SPD a Motoristů. Podle předsedy lidovců Jana Grolicha kabinet postupuje v rozporu se svým programovým prohlášením, zejména v otázce státního rozpočtu. Vláda by podle něj měla své plány upravit a znovu požádat poslance o důvěru.
K vyvolání mimořádné schůze potřebuje opozice nejméně 50 podpisů poslanců. KDU-ČSL má ve Sněmovně 16 mandátů, Jan Grolich proto o podpoře návrhu jedná s představiteli dalších opozičních stran.
Terčem kritiky je především návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 389 miliard korun. Výhrady k němu zaznívají nejen od opozice, ale také od menších stran vládní koalice. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil například na podle něj nedostatečné výdaje na školství. Ty podle něj neodpovídají významu, který této oblasti přisuzuje vládní programové prohlášení.
Poslankyně Helena Langšádlová zároveň upozornila na nutnost posílit financování zpravodajských služeb. Jako důvod uvedla bezpečnostní situaci v Evropě, která podle ní čelí rostoucímu počtu sabotáží a útoků.
Grolich očekává, že případná sněmovní debata o nedůvěře by umožnila vyjádřit se také poslancům vládních stran, kteří s postupem kabinetu nesouhlasí. Lidovci podle něj zároveň počítají s tím, že se blíží říjnové obecní a senátní volby. Voliči by podle předsedy KDU-ČSL měli mít před hlasováním možnost posoudit, které strany skutečně dodržují své předvolební sliby.
Pokud by vláda při hlasování o důvěře neuspěla, Grolich si dokáže představit vznik expertního kabinetu. Ten by podle něj měl připravit nový rozpočet a do případných předčasných voleb řídit zemi lépe než současná vláda.
K iniciativě se vyjádřil také předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Uvedl, že pokud by hlasování mohlo přinést konkrétní užitek občanům, pirátští poslanci by jej podpořili. Připomněl rovněž, že o možnosti podobného postupu už delší dobu jednají předsedové opozičních poslaneckých klubů. Piráti podle Hřiba současné vládě Andreje Babiše důvěru nedávají.
Podle Hřiba může být schvalování státního rozpočtu důležitým testem toho, zda má kabinet dostatečnou podporu vlastních poslanců. K vyslovení nedůvěry vládě je však potřeba nejméně 101 hlasů z celkových 200. Vládní koalice má v současnosti 108 mandátů.
Současná vláda už jednomu pokusu o vyslovení nedůvěry čelila. Opozice jej vyvolala na začátku února kvůli sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. Hlava státu tehdy odmítla jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Poslanci následně o nedůvěře hlasovali 20 dní poté, co vláda získala důvěru.
Za dobu existence samostatné České republiky se uskutečnilo celkem 21 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě. Úspěšný byl zatím pouze jeden. V roce 2009 Sněmovna vyslovila nedůvěru kabinetu tehdejšího premiéra Mirka Topolánka z ODS.
Také předchozí vláda Petra Fialy čelila několika podobným pokusům. Tehdejší opozice vedená hnutím ANO a SPD se ji pokusila svrhnout celkem čtyřikrát.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek zdroj: KDU-ČSL
