Ruská invaze na Ukrajinu výrazně narušila bezpečnost v Evropě a Česká republika má podle ministra zahraničí Petra Macinky zájem na tom, aby se vojenská agrese nestala účinným nástrojem mezinárodní politiky. Macinka to uvedl na tradiční výroční poradě českých velvyslanců. Podle něj bude Česko společně se spojenci pokračovat v ekonomickém tlaku na Rusko, dokud bude válka pokračovat.
Ministr zároveň zdůraznil, že česká zahraniční politika se po nástupu nové vlády nemění ve svém základním směřování. Česko podle něj nadále zůstává pevně zakotveno v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Změnit se však má způsob, jakým bude vláda zahraniční politiku prosazovat.
Macinka chce podle svých slov větší důraz na diplomacii, vyjednávání a konkrétní výsledky. Česká zahraniční politika se podle něj nemá soustředit na symbolická gesta nebo automatické přebírání postojů, ale na vlastní vyhodnocování situace a prosazování českých zájmů.
Bezpečnostní politika přitom podle ministra nesmí být zaměřena pouze na ruskou agresi. Za další významné problémy označil nekontrolovanou migraci, energetickou závislost, technologické zaostávání, pokles konkurenceschopnosti nebo schopnost České republiky zajistit vlastní obranu.
Za jednu z hlavních priorit označil Macinka ekonomickou diplomacii. Česko podle něj potřebuje rozšiřovat okruh obchodních partnerů, posilovat bezpečnost dodavatelských řetězců a zajišťovat přístup k energiím, surovinám a moderním technologiím. Zároveň by podle něj mělo udržovat vztahy i se státy, které s Českem nesdílejí všechny politické postoje.
Za klíčového spojence mimo Evropu označil Spojené státy. Upozornil ale, že americká strategická pozornost se stále více přesouvá k indo-pacifickému regionu, Číně a soupeření velmocí. Praha proto podle něj musí při tvorbě zahraniční politiky zohledňovat širší proměnu mezinárodního prostředí.
Babiš chce rychlejší rozšíření EU i Schengenu
Na poradě českých velvyslanců vystoupil také premiér Andrej Babiš, který zdůraznil význam rozšiřování Evropské unie o státy západního Balkánu. Podle něj by se měla jednání o jejich vstupu výrazně urychlit.
Babiš očekává, že Černá Hora by se mohla stát členskou zemí EU v roce 2028 a Albánie o rok později. Zároveň podpořil rychlejší rozšiřování schengenského prostoru. Podle premiéra by do něj měly být co nejdříve zapojeny také státy západního Balkánu, včetně Srbska. Rozšíření Schengenu spojuje mimo jiné s účinnější kontrolou nelegální migrace a posílením bezpečnosti.
Premiér se věnoval také budoucímu rozpočtu Evropské unie. Česko podle něj bude požadovat dostatek prostředků na rozvoj méně vyspělých regionů a na dopravní infrastrukturu. Praha chce rovněž změny v systému emisních povolenek.
Stejně jako Macinka označil Babiš za důležitou součást zahraniční politiky ekonomickou diplomacii. Čeští diplomaté by podle něj měli pomáhat vytvářet podmínky pro vstup českých firem na zahraniční trhy. Česko podle premiéra jako exportně orientovaná ekonomika potřebuje co nejlépe využít potenciál domácích podniků.
Havlíček chce lépe připravené podnikatelské mise
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na poradě upozornil na potřebu změnit způsob přípravy podnikatelských delegací, které doprovázejí české politiky při zahraničních cestách. Mise by podle něj měly být předem připravené a zaměřené na konkrétní odvětví.
Za problém označil delegace složené z firem různých velikostí a oborů bez společného zaměření. Takové výjezdy podle něj často nepřinášejí očekávaný ekonomický efekt. Příprava by proto měla začínat několik týdnů až měsíců před cestou a měla by jasně určit cíle, partnery i následné kroky.
Podle Havlíčka mají zásadní úlohu při dotahování dohod čeští diplomaté. Politici podle něj nemají dostatečnou kapacitu na to, aby po návratu systematicky sledovali plnění všech dohodnutých závazků. Příprava podnikatelských misí by se proto měla více soustředit pod ministerstva průmyslu a zahraničí.
Ministr zároveň připomněl změny v systému podpory českého podnikání v zahraničí. Od srpna fungují CzechTrade a CzechInvest pod společnou agenturou CzechBusiness. Do budoucna by se k ní měla připojit také agentura CzechTourism. Hlavním měřítkem úspěchu mají být podle Havlíčka konkrétní výsledky, například růst exportu, nové zahraniční investice a obchodní spolupráce.
Zůna zdůraznil význam českých vojáků na východním křídle NATO
Na poradě vystoupil také ministr obrany Jaromír Zůna. Za jednu z hlavních priorit svého resortu v zahraničí označil pokračování působení českých vojáků na východním křídle NATO.
Vláda už schválila návrh zahraničních vojenských misí na následující dva roky. Počítá mimo jiné se snížením maximálního počtu českých vojáků nasazených na východním křídle Aliance z dosavadních 2000 na 1600. Podle Zůny by měl Parlament příslušný mandát schválit do podzimu.
Ministr zároveň ujistil zahraniční partnery, že Česká republika hodlá ve svém vojenském nasazení pokračovat podle dohodnutých plánů a požadavků spojenců i hostitelských zemí.
Zůna se věnoval také rozpočtu ministerstva obrany. Resort by podle něj měl v příštím roce hospodařit se 191 miliardami korun, což by odpovídalo závazku vyčlenit na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
