Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc oznámil, že podá trestní oznámení v souvislosti s tzv. bitcoinovou kauzou, která se týká jeho resortu. Reaguje tak na závěry interního auditu, jenž podle něj odhalil možné porušení zákona i interních pravidel. Podezření se týká především trestných činů spojených se správou cizího majetku a zneužitím pravomoci úřední osoby. O svém kroku informoval dnes na tiskové konferenci s tím, že audit bude předán policii i státnímu zastupitelství.
Kauza sahá do loňského roku, kdy ministerstvo spravedlnosti ještě pod vedením Pavla Blažka (dříve ODS) přijalo dar v podobě bitcoinů v hodnotě blížící se jedné miliardě korun. Audit podle Tejce odhalil pochybení nejen před samotným přijetím daru, ale i následně při jeho prodeji a při uzavírání dohod s kupci. Ministr upozornil, že problémy se netýkají pouze nejvyššího vedení, ale i dalších zaměstnanců ministerstva, konkrétní osoby však nejmenoval.
Do případu se zapojilo také ministerstvo financí. Jeho šéfka Alena Schillerová uvedla, že pochybil Filip Benda, který podle ní nepředal včas tehdejšímu ministrovi Zbyňku Stanjurovi negativní právní stanovisko k přijetí daru. U dalších zaměstnanců jejího resortu se podle ní žádná pochybení neprokázala.
Bitcoiny ministerstvo obdrželo od odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který nyní čelí obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti. Přijetí daru vyvolalo silnou kritiku, v jejímž důsledku Blažek rezignoval na funkci ministra a pozastavil členství v ODS. Ve vedení resortu ho následně vystřídala Eva Decroix.
Právě Decroix zadala interní audit, který odhalil, že ministerstvo před přijetím daru neprovedlo povinnou kontrolu původu kryptoměny a nevyžádalo si komplexní právní posouzení smlouvy. To bylo v rozporu jak se zákonem o finanční kontrole, tak s interními předpisy.
Samotný prodej bitcoinů situaci dále zkomplikoval. Ministerstvo je nejprve nabídlo v dražbě, následně je však zajistila policie jako možný výnos z trestné činnosti. Stát pak vyplatil dvěma skupinám kupců kompenzace kvůli kurzovým rozdílům v celkové výši desítek milionů korun. Podle Decroix ale stát neutrpěl finanční ztrátu, protože si kryptoměnu ponechal a kupujícím vrátil peníze.
Kritika se v minulosti snesla i na ministra financí Stanjuru. Hnutí ANO poukazovalo na to, že jeho resort sice přijetí daru nedoporučil, on sám se však se stanoviskem seznámil až po podpisu smlouvy. Spor o odpovědnost jednotlivých aktérů tak zůstává jedním z klíčových bodů celé kauzy, která nyní míří k dalšímu šetření orgánů činných v trestním řízení.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
