V České republice připadaly v loňském roce na jednoho obyvatele v průměru téměř dvě doporučené denní dávky léčiv. Podle výroční zprávy Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) činila průměrná denní spotřeba 1992 definovaných denních dávek na 1000 obyvatel. Do lékáren a zdravotnických zařízení bylo během roku dodáno 267 milionů balení léčiv v hodnotě téměř 105 miliard korun podle cen výrobců.
SÚKL evidoval více než 66 tisíc registrovaných léčivých přípravků, přičemž zhruba 650 z nich bylo nově zaregistrováno. Na trhu se ale skutečně obchodovalo s necelými 9700 přípravky a více než 6600 z nich bylo hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Přestože počet registrovaných léčiv za poslední dva roky vzrostl přibližně o tři tisíce, počet reálně prodávaných i hrazených přípravků mírně poklesl.
Ve srovnání s rokem 2021 se počet dodaných balení zvýšil asi o sedm procent. Výrazněji rostla jejich hodnota, která se podle výrobních cen zvýšila téměř o polovinu. Přibližně 70 procent všech dodaných balení tvořily léky na lékařský předpis. Vedle nich se do České republiky dostalo také přibližně 1,9 milionu balení homeopatických přípravků.
Výroční zpráva se věnuje také kontrolní činnosti ústavu. Inspektoři loni provedli 632 kontrol v lékárnách, u distributorů i dalších subjektů. Pouze 27 z nich bylo zahájeno na základě podnětů nebo stížností. V návaznosti na zjištěná porušení zákona vydal SÚKL 61 pravomocných rozhodnutí o pokutách v celkové výši 35,7 milionu korun.
Nejzávažnější případy se týkaly nedostatků v evidenci příjmu, skladování a výdeje léčiv, které podle ústavu souvisely s nelegálním reexportem léků do zahraničí. Tato porušení představovala 41 procent všech rozhodnutí o sankcích, zároveň ale tvořila 95 procent celkového objemu uložených pokut.
SÚKL dlouhodobě upozorňuje, že nelegální vývoz léčiv může ohrozit jejich dostupnost pro české pacienty. Od roku 2024 proto vzrostla maximální pokuta za tento přestupek ze dvou na 20 milionů korun a zákon nově umožňuje uložit také zákaz činnosti až na dva roky. Celkem už ústav za systematické nelegální reexporty udělil 70 pokut, z toho 25 v loňském roce. Nejvyšší z nich dosáhla 17 milionů korun.
Podle SÚKL se firmy stále častěji snaží správním řízením vyhýbat prostřednictvím složitých přeměn obchodních společností, což komplikuje vedení řízení i samotné vymáhání sankcí. Ředitel ústavu Tomáš Boráň zároveň uvedl, že ani vyšší pokuty nemusí být dostatečně odrazující, protože zisky z nelegálních reexportů jsou pro některé společnosti stále velmi vysoké.
Celkový počet udělených pokut i jejich objem se ve srovnání s rokem 2021 snížily, meziročně však celková výše sankcí vzrostla o více než 12 milionů korun právě kvůli zpřísnění postihů za nelegální vývoz léčiv.
Výroční zpráva zároveň upozorňuje na rostoucí počet sankcí za porušování pravidel reklamy na léčivé přípravky. Zatímco v roce 2021 SÚKL uložil v této oblasti 13 pokut v souhrnné výši 1,3 milionu korun, loni jich bylo už 22 za téměř šest milionů korun. Zákon například zakazuje propagovat léky na předpis přímo široké veřejnosti.
Dokumenty: Výroční zpráva o činnosti SÚKL 2025
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
