Poslanecká sněmovna dnes při závěrečném projednávání znovu debatovala o vládním návrhu na obnovení elektronické evidence tržeb (EET). Opoziční poslanci předlohu opět kritizovali, zatímco ministryně financí Alena Schillerová (ANO) její přijetí obhajovala s tím, že má zajistit spravedlivější podmínky pro podnikání. Přesto se očekává, že návrh na znovuzavedení EET od příštího roku získá ve Sněmovně potřebnou podporu.
Podle Schillerové představuje obnovená evidence tržeb součást vládní představy o férovém podnikatelském prostředí, v němž platí stejná pravidla pro všechny. Zdůraznila, že nová podoba systému je výrazně jednodušší než původní verze zavedená před deseti lety. Připomněla například, že podnikatelé už nebudou muset tisknout účtenky.
Opoziční hnutí STAN uvedlo, že podporuje opatření vedoucí k efektivnějšímu výběru daní, samotný návrh ale odmítá. Poslankyně Lucie Sedmihradská kritizovala především doprovodné daňové úlevy a výjimky, které podle ní snižují očekávaný přínos evidence tržeb pro státní rozpočet.
Vláda odhaduje, že obnovení EET by mohlo přinést veřejným rozpočtům přibližně 14 miliard korun ročně. Součástí návrhu jsou však také další změny, například návrat daňové slevy za umístění dítěte do předškolního zařízení, nižší sazba DPH na nealkoholické nápoje podávané v restauracích nebo osvobození části spropitného v gastronomii od daně z příjmů.
Další opoziční poslanci upozorňovali, že podmínky podnikání se od zavedení EET v roce 2016 výrazně změnily. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob poukázal na rozvoj digitalizace, změnu platebních návyků i širší možnosti finanční správy při daňových kontrolách. Zpochybnil také odhadované přínosy systému a žádal přesnější údaje o jeho nákladech. Kritizoval rovněž plán evidovat i bezhotovostní platby.
Výhrady zazněly také z řad KDU-ČSL. Předseda poslaneckého klubu Marian Jurečka upozornil na nutnost vyvažovat povinnosti ukládané podnikatelům a připomněl, že dnes již převažují bezhotovostní transakce. Poslanec Benjamin Činčila uvedl, že lidovci princip EET podporují, obávají se však nadměrné administrativní zátěže pro podnikatele.
Odmítavý postoj zaujala rovněž ODS. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček označil návrh za zbytečný a argumentoval tím, že finanční správa již disponuje dostatečnými kontrolními nástroji. Připomněl, že většina plateb dnes probíhá bezhotovostně a zanechává elektronickou stopu, což podle něj snižuje význam EET. Kritizoval také náklady na provoz systému a obavy z centralizace dat o podnikatelích. ODS proto avizovala, že při hlasování návrh nepodpoří.
Většina firem a živnostníků očekává od plánovaného návratu elektronické evidence tržeb především další administrativní povinnosti a vyšší náklady. Vyplývá to z průzkumu ČSOB Index očekávání firem mezi 400 malými a středními podniky a podnikateli.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
