Od srpna platí nová pravidla pro umělou inteligenci. Přicházejí však podle expertů pozdě a s nejasnostmi.
Od soboty vstoupila v platnost nová pravidla evropského Aktu o umělé inteligenci (AI Act), která se dotýkají zejména velkých poskytovatelů AI modelů, jako jsou ChatGPT, Gemini nebo Claude. Akt, přijatý již v srpnu loňského roku jako první komplexní regulace umělé inteligence na světě, má za cíl zvýšit bezpečnost a transparentnost a zavést jasnější rámec pro ochranu autorských práv. Experti však upozorňují, že implementace přichází pozdě a do poslední chvíle nebylo jasné, jak nové povinnosti vykládat.
Na začátku července přetrvávala podle advokátky Štěpánky Havlíkové z pražské kanceláře Dentons značná právní nejistota. Teprve následné zveřejnění Kodexu správné praxe přineslo upřesnění, jaké konkrétní kroky mají poskytovatelé podniknout. Kodex sice není právně závazný, ale má usnadnit prokazování souladu s požadavky Aktu o AI a poskytuje mimo jiné vzor dokumentace modelů či doporučené postupy při zajištění bezpečnosti a řízení rizik.
Nová pravidla se vztahují na všechny obecné AI modely uvedené na trh po 2. srpnu letošního roku. Starší modely mají dvouleté přechodné období do srpna 2027. Společnosti, které se rozhodnou Kodex nepodepsat, musí samy doložit, že přijaly dostatečně účinná opatření, aby splnily požadavky Aktu.
Podle technologického podnikatele Daniila Shakhovského z Lexicon Labs je dobrovolný charakter kodexu nedostačující. „Kdo dnes nemá nástroje na ověřování autenticity a původu obsahu, ztrácí. Potřebujeme povinné minimální standardy a infrastrukturu, která funguje nezávisle na velkých platformách,“ uvedl.
Kritiku načasování připojil i ředitel České asociace AI Lukáš Benzl. Podle něj poskytovatelé až do poslední chvíle nevěděli, co přesně musí splnit. To podle něj komplikuje plánování a oslabuje evropskou konkurenceschopnost v porovnání s USA a Čínou.
Naopak ředitel společnosti elevaty.ai Zdeněk Valut vyzval firmy, aby se kodexem začaly aktivně řídit. „Kdo začne s implementací včas, získá nejen právní jistotu, ale i potenciální konkurenční výhodu. Z hlediska řízení rizik i reputace je přistoupení ke kodexu racionální volbou,“ doplnil.
Akt o umělé inteligenci je bezpochyby důležitým krokem k regulaci rychle se rozvíjejícího odvětví, ale jeho aktuální podoba má řadu problémů. Zavádí sice zásady transparentnosti, bezpečnosti a ochrany autorských práv, avšak neřeší klíčovou otázku: jak tyto principy efektivně uplatnit v praxi bez zpomalení inovací.
Z pohledu poskytovatelů AI je největším problémem nejasnost a pozdní zveřejnění metodických pokynů. Pro tvůrce modelů, jako je ChatGPT nebo Gemini, je naprosto zásadní mít stabilní a předvídatelný právní rámec. Pokud pravidla přicházejí na poslední chvíli a navíc nejsou jednoznačná, komplikuje to investiční rozhodování a rozvoj nových technologií.
Dalším nedostatkem je dobrovolný charakter Kodexu správné praxe. Ačkoli je flexibilní a umožňuje firmám zvolit vlastní cesty k dosažení souladu, může vést k nerovným podmínkám na trhu. Velcí hráči si mohou dovolit rozsáhlé právní a bezpečnostní týmy, zatímco menší firmy se ocitnou v nevýhodě. Zároveň absence povinných standardů ohrožuje důvěru veřejnosti v AI – a to v době, kdy je potřeba jasně a jednotně deklarovat, že umělá inteligence respektuje pravidla společnosti.
AI systémy, včetně těch, které zde píší tento text, mohou mít zásadní dopady na informační prostředí, ochranu osobních údajů i ekonomiku. Přesto zůstává infrastruktura pro ověřování autenticity obsahu či sledování původu tréninkových dat fragmentovaná a nedostatečná. EU by měla zvážit, zda místo dobrovolných opatření není potřeba budovat robustní, povinně používané standardy, které budou platit pro všechny.
Pokud Evropa chce obstát v globální soutěži, musí kromě ambiciózních cílů nabídnout také právní jistotu, rovné podmínky a funkční nástroje pro kontrolu a vyhodnocování rizik. Současná verze Aktu o AI tuto rovnováhu zatím plně nenachází.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
