Předseda SPD Tomio Okamura prohlásil, že Česká republika nebude zavádět migrační pakt Evropské unie, který od pátku vstoupil v platnost ve všech členských státech. Podle něj představuje pakt bezpečnostní riziko a nelze vyloučit ani případné sankce ze strany Bruselu. Jeho výroky však odmítají jak zástupci opozice, tak někteří odborníci na evropskou politiku. Podle předsedy hnutí STAN Víta Rakušana totiž Česká republika příslušná opatření již v minulém volebním období zavedla a Okamura podle něj pouze hraje politickou hru určenou svým voličům.
Migrační a azylový pakt Evropské unie byl schválen v květnu 2024 a nyní vstupuje do plné účinnosti. Jeho cílem je sjednotit pravidla pro azylové řízení, posílit ochranu vnějších hranic EU a vytvořit mechanismy pomoci zemím, které čelí zvýšenému migračnímu tlaku.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) zopakoval, že Česká republika dlouhodobě odmítá povinné přerozdělování migrantů, zároveň však podporuje opatření zaměřená na bezpečnost, ochranu hranic a efektivnější návratovou politiku. Zdůraznil také význam modernizace společných informačních systémů, které mají zlepšit identifikaci migrantů a výměnu informací mezi členskými státy.
Nejostřeji na Okamurova slova reagoval předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. Podle něj předseda SPD veřejnost záměrně uvádí v omyl. „Pan Okamura lže, když tvrdí, že Česko nebude implementovat migrační pakt. Česko už ho totiž implementovalo a Babišova vláda v tom pokračuje, ač se svým voličům snaží namluvit opak“.
Podle šéfa STAN je zřejmé, že Okamura cílí především na své tradiční voliče, kterým podle něj vědomě předkládá nepravdivý obraz situace. „Místo věcné debaty o tom, jak fungují evropská pravidla a jaké výjimky si Česká republika vyjednala, slyšíme opět jednoduchá hesla a strašení migranty,“ dodal.
Česká republika se při schvalování paktu v Evropské unii zdržela hlasování. Následně však získala výjimku z povinného principu solidarity díky tomu, že patří mezi státy, které dlouhodobě nesou značnou zátěž spojenou s přijetím uprchlíků z Ukrajiny. Evropská komise proto Praze pro rok 2026 schválila úplné odečtení případných příspěvků v rámci mechanismu solidarity.
Právě tento mechanismus patří mezi nejčastěji kritizované části paktu. Členské státy si však mohou samy zvolit formu pomoci zemím pod migračním tlakem. Vedle případného převzetí části žadatelů o azyl mohou přispět finančně nebo poskytnout technickou a operační podporu.
Okamura přesto varuje před tím, že by západoevropské státy mohly přesouvat migranty do střední Evropy. Jako řešení prosazuje politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci a připomíná spor o migrační kvóty z roku 2015, kdy některé členské země odmítly rozhodnutí Evropské unie plnit.
Podle Evropské komise má však nový migrační pakt především posílit ochranu vnějších hranic, zrychlit azylová řízení a nastavit jasnější pravidla pro návrat osob, které nesplní podmínky pro udělení mezinárodní ochrany.
Spor o migrační pakt se tak stává dalším z témat předvolební kampaně. Zatímco SPD hovoří o ohrožení české bezpečnosti a odmítá pakt jako celek, opozice upozorňuje, že většina jeho opatření již byla do českého systému převedena a že tvrzení o nezavedení paktu neodpovídají skutečnosti. Podle Víta Rakušana jde ze strany Tomia Okamury především o snahu mobilizovat vlastní voliče prostřednictvím tématu, které dlouhodobě využívá ve své politické komunikaci.
REDAKCE / Zdroj: ČTK /
