Odepírání přístupu vybraným médiím k informacím a tiskovým konferencím je podle odborníků vážným ohrožením demokratických principů. V posledních týdnech se navíc objevují obavy, že vláda Andreje Babiše začíná vůči médiím uplatňovat postupy, které připomínají autoritářské či dokonce totalitní praktiky. Podle mediálních expertů jde o nebezpečný precedens, který může postupně narušit svobodu tisku a právo veřejnosti na informace.
„V demokratickém státě je nepřijatelné, aby politici selektivně rozhodovali o tom, kdo smí klást otázky a kdo ne. Jakmile se začne diskriminovat část médií, přestává fungovat základní kontrolní role žurnalistiky,“ uvedla vedoucí Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Alice Němcová Tejkalová.
Reagovala tím na nedávný incident, kdy ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka nepustil na tiskovou konferenci novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou ani dalšího zástupce redakce. Důvodem mělo být trestní oznámení podané na novináře v souvislosti s jejich investigativními texty.
Podle Němcové Tejkalové je však takový postup nepřijatelný bez ohledu na spory mezi politiky a novináři. „Média mají povinnost upozorňovat na problematické skutečnosti a klást nepříjemné otázky. Pokud politici reagují tím, že kritické redakce vyřadí z veřejného prostoru, posouvá se společnost od liberální demokracie směrem k autoritářskému modelu,“ upozornila.
Riziko normalizace diskriminace médií
Expertka zároveň varuje, že pokud se podobné praktiky setkají jen s omezenou reakcí, mohou se postupně stát normou. „Můžeme si říct, že to do demokracie nepatří, ale pokud nebude odpor, tento způsob jednání se může rozšířit. Klíčové je, jak se zachovají ostatní média a veřejnost,“ dodala.
Podobné tendence lze podle ní pozorovat i v zahraničí. Připomněla například Slovensko, kde vláda Roberta Fica po roce 2023 omezila přístup vybraných kritických médií, nebo Salvador, kde prezident Nayib Bukele dává prostor téměř výhradně influencerům a tradiční žurnalistiku ignoruje. Paralely lze najít i ve Spojených státech v době prezidentství Donalda Trumpa.
Solidarita novinářů jako obrana demokracie
Pozitivním signálem je podle Němcové Tejkalové solidarita české novinářské obce. Deset šéfredaktorů významných médií vyzvalo ministerstvo zahraničí otevřeným dopisem, aby na tiskové konference vpouštělo všechny redakce bez rozdílu. Dalším krokem může být i systematická spolupráce médií a sdílení informací s těmi, kterým byl přístup odepřen.
„Jakmile si politik začne sám určovat, kdo je ‚dobrý‘ a kdo ‚špatný‘ novinář, jde o zásadní problém. Není jeho úkolem rozhodovat, kdo smí informovat veřejnost. Pokud se cítí poškozen, má k dispozici právní prostředky, nikoli právo umlčovat kritiku,“ zdůraznila expertka.
Argument, že novináři nemají být připuštěni kvůli probíhajícím žalobám či trestním oznámením, podle ní neobstojí. Soudní spory mohou trvat roky a vyloučení médií po celou dobu by znamenalo faktické omezení svobody tisku. „Redakci nelze trestat za text, o němž soud dosud nerozhodl,“ dodala.
Varování před posunem k autoritářství
Celá situace podle kritiků ukazuje na hlubší problém: postupné oslabování role médií jako hlídacího psa demokracie. Pokud vláda začne systematicky selektovat „pohodlná“ a „nepohodlná“ média, může to být první krok k modelu, v němž je veřejná debata kontrolována politickou mocí.
„Jakmile se přístup k informacím stane nástrojem politického tlaku, přestává být demokracie skutečně svobodná,“ shrnula Němcová Tejkalová.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto je ilustrační
