Opozice kritizuje plánovaný schodek 389 miliard. Hovoří o hazardu s veřejnými financemi.
Plánovaný rozpočtový deficit ve výši 389 miliard korun na příští rok vyvolal ostrou kritiku opozičních stran. Jejich představitelé považují tak vysoký schodek za nezodpovědný a v době hospodářského růstu za těžko obhajitelný. Varují také před dalším zadlužováním státu, vyššími náklady na obsluhu dluhu a možným dopadem na životní úroveň obyvatel.
Návrh rozpočtu připravila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Pokud by byl schválen v navržené podobě, šlo by o druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v historii samostatné České republiky. Vyšší deficit stát zaznamenal pouze v roce 2021, kdy během pandemie covidu-19 hospodařil se schodkem 419,7 miliardy korun. Pro letošní rok vláda počítá s deficitem 310 miliard.
Předseda ODS Martin Kupka upozorňuje především na to, že vláda chce takto vysoký deficit v době, kdy česká ekonomika roste a inflace zůstává relativně nízká. Podle něj nejde o reakci na mimořádnou krizi, která by tak rozsáhlé zadlužování ospravedlňovala.
Kupka později označil navržený rozpočet za „rozpočtový masakr“ a varoval, že současná politika může negativně ovlivnit budoucnost země. Podle něj by náklady na dnešní zadlužování v dalších letech nesli především občané.
Podobně situaci hodnotí předseda STAN Vít Rakušan. Podle něj samotné zvyšování státního dluhu nemůže vést k dlouhodobému zlepšení životních podmínek. Za problematický považuje zejména fakt, že vláda plánuje vysoký schodek v období ekonomického růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti.
Rakušan zároveň vyzval k výraznějším úsporám ve státním rozpočtu. Podle něj by měly být zrušeny některé předvolební výdaje v řádu desítek miliard korun a zároveň je nutné otevřít debatu o příjmové stránce rozpočtu, včetně dopadů zrušení superhrubé mzdy. Pouhé dílčí škrty podle něj ke stabilizaci veřejných financí stačit nebudou.
Kriticky se k návrhu postavili také Piráti. Jejich předseda Zdeněk Hřib tvrdí, že rozpočtová politika současné vlády připomíná přístup „po nás potopa“. Schodek podle něj v současné ekonomické situaci postrádá opodstatnění a může přispět k růstu cen i úrokových sazeb.
Hřib zároveň upozorňuje, že vyšší zadlužování může prodražit obsluhu státního dluhu. Podle něj by důsledkem mohlo být také další zhoršení životní úrovně obyvatel. Vládu proto kritizuje za to, že podle jeho názoru neřeší strukturální problémy veřejných financí.
Výhrady zaznívají také z KDU-ČSL. První místopředseda strany Benjamin Činčila označil plánovaný deficit za nezodpovědný a odmítl podle něj snahu přenášet odpovědnost za stav veřejných financí na předchozí vlády. Předseda lidovců Jan Grolich zároveň připomněl, že současná situace není poznamenána pandemií, energetickou krizí ani mimořádnou válečnou situací, které by mohly vysoký schodek vysvětlovat.
Ostrá slova zvolili také představitelé TOP 09. Předseda strany Matěj Ondřej Havel označil plánovaný deficit za politický zločin a kritizoval vládu za podle něj příliš vysoké výdaje. Upozornil rovněž na to, že vysoké zadlužování se v konečném důsledku prodraží kvůli úrokům, které bude stát ze svých dluhů platit.
Na riziko spojené s rozpočtovou politikou upozorňuje i stínový ministr financí ODS Jan Skopeček. Podle něj se vláda může stát významným zdrojem inflačních tlaků. Obává se rovněž zdražování úvěrů pro domácnosti i firmy.
Skopeček poukázal také na strukturu plánovaného deficitu. Pokud se od letošního schodku odečtou investiční výdaje, vychází podle něj zhruba 47 miliard korun. U příštího roku by měl tento rozdíl činit přibližně 99 miliard. Opozice proto tvrdí, že značná část plánovaného zadlužení nesouvisí přímo s investicemi, ale s běžným fungováním státu.
Vláda naopak návrh rozpočtu obhajuje jako nástroj k financování svých priorit. O konečné podobě státního rozpočtu budou v dalších týdnech rozhodovat poslanci.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
