Pacienti v Česku se k moderním léčivům dostávají pomaleji než obyvatelé většiny zemí Evropské unie. Vyplývá to z nové analýzy Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), podle níž trvá v průměru 659 dní, než se nový lék po schválení Evropskou lékovou agenturou dostane k prvním českým pacientům. Oproti předchozím letům se čekací doba výrazně prodloužila.
Ještě v letech 2022 a 2023 činila doba uvedení nových přípravků na český trh zhruba 500 dní. Podle výkonného ředitele AIFP Davida Koláře stojí za zpožděním několik faktorů. Upozornil například na rostoucí složitost hodnocení moderních léčiv, která klade větší nároky na práci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Do procesu podle něj promlouvá i finanční situace veřejného zdravotního pojištění. Přestože systém hospodaří s více než půl bilionem korun ročně, v posledních letech využívá rezervy kvůli deficitnímu hospodaření. Delší dobu nyní zabírají také jednání mezi farmaceutickými firmami a zdravotními pojišťovnami.
AIFP zároveň upozorňuje na nerovný přístup pacientů k inovativní léčbě. Moderní terapie bývají dostupné hlavně ve specializovaných centrech při fakultních nemocnicích, což zvýhodňuje obyvatele velkých měst. Svou roli hrají i rozpočty jednotlivých nemocnic. Podle Koláře tak může rozhodovat i to, v jaké části roku pacient léčbu potřebuje.
Podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) přitom nové léky nepředstavují pouze vyšší náklady, ale mohou státu dlouhodobě přinášet úspory. Pacienti se díky účinnější léčbě častěji vracejí do zaměstnání, potřebují méně sociálních dávek a nejsou tolik závislí na péči rodiny. Farmaceutický průmysl proto prosazuje, aby se tyto širší ekonomické přínosy zohledňovaly při schvalování všech nových léků, nejen těch určených pro vzácná onemocnění.
Analýza dále uvádí, že za poslední čtyři roky bylo v Evropské unii schváleno 168 nových léčiv. V Česku bylo dostupných 84 z nich, tedy přibližně 62 procent. Ředitel SÚKL Tomáš Boráň však upozornil, že metodika analýzy nemusí být zcela přesná a skutečný počet nově schválených léků může být vyšší.
Dostupnost moderních léčiv v Evropě by navíc mohla ovlivnit i politika Spojených států. Podle AIFP existují obavy, že případné navázání amerických cen léků na evropské ceny by mohlo snížit motivaci firem dodávat nové přípravky na evropský trh. USA totiž představují přibližně polovinu světového trhu s léky a ceny tam bývají výrazně vyšší než v Evropě.
Vývoj nového léčiva trvá podle farmaceutického průmyslu v průměru dvanáct let a vyžaduje investice v řádu desítek miliard korun. Zástupci AIFP proto jednají s ministerstvem zdravotnictví o možných opatřeních, která by pomohla zachovat dostupnost inovativní léčby i do budoucna.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
