Vývoj českých veřejných financí a státního rozpočtu je podle prezidenta Petra Pavla znepokojivý. V rozhovoru pro Deník uvedl, že navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 386 miliard korun považuje za mimořádně vysoký a varovný z dlouhodobého hlediska. Podle prezidenta je zároveň potřeba vést o stavu veřejných financí věcnou a odbornou debatu.
Pavel upozornil, že současná situace není důsledkem pouze rozhodnutí současné vlády Andreje Babiše (ANO). Na vývoji hospodářství se podle něj podílejí také opatření předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS), jejichž dopady se mohou projevit až s určitým časovým odstupem.
Prezident zároveň zdůraznil, že příprava státního rozpočtu je především odpovědností vlády. Kabinet by proto měl podle něj veřejnosti vysvětlit, proč navrhuje právě takovou strukturu příjmů a výdajů. Samotný schodek 386 miliard korun však Pavel označil za rizikový.
„Vývoj veřejných financí a státního rozpočtu je opravdu alarmující,“ uvedl prezident. Pokud se podle něj nepodaří situaci včas řešit, může Česká republika během několika let narazit na pomyslnou hranici, za kterou bude náprava výrazně složitější. Pavel zároveň vyjádřil obavu, aby se stav veřejných financí nezačal rychle zhoršovat.
Vláda minulý týden představila návrh rozpočtu, podle kterého by měl stát příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Oproti původnímu návrhu ministerstva financí z konce srpna jde o snížení deficitu o tři miliardy korun.
Prezident se problematice veřejných financí věnoval také při středečním jednání s ekonomickými experty. Podle Pražského hradu se účastníci shodli, že vývoj veřejných financí směřuje neudržitelným směrem a situace je vážná. Za důležité považují především včasné zastavení nepříznivého trendu.
Experti zároveň upozornili na kombinaci rostoucích nákladů na obsluhu státního dluhu a prohlubování rozpočtového schodku v době ekonomického růstu. Podle nich právě tato kombinace představuje pro další vývoj veřejných financí významné riziko.
Pavel ocenil Babišův postoj k závazkům vůči NATO
V rozhovoru se prezident vyjádřil také k bezpečnostní situaci a závazkům České republiky vůči NATO. Ocenil přitom nedávné vyjádření premiéra Andreje Babiše, který potvrdil, že Česká republika bude v případě aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy plnit své spojenecké závazky.
Babiš v úterý uvedl, že pokud by Rusko zaútočilo na některý z pobaltských států, Česká republika by podle něj v rámci aliančních závazků musela vyslat dvě mechanizované brigády. Prezident jeho vyjádření označil za jasné potvrzení českého postoje k fungování kolektivní obrany.
Článek 5 NATO stanovuje princip kolektivní obrany. Útok na jednoho člena aliance je podle něj považován za útok proti všem a ostatní státy mají povinnost přijmout taková opatření, která považují za nezbytná, včetně použití ozbrojené síly.
Pavel zároveň upozornil na význam spolupráce mezi členskými zeměmi NATO při monitorování hybridních hrozeb, kybernetických útoků a dalších aktivit, které podle něj směřují k destabilizaci aliančních zemí a oslabování jejich podpory Ukrajině.
Podle prezidenta přitom žádný stát nemůže být stoprocentně připraven na všechny možné bezpečnostní scénáře. České ozbrojené síly, zpravodajské služby a další instituce podle něj pracují v rámci svých možností a dostupných finančních prostředků.
Bezpečnostními hrozbami se má zabývat také další jednání Bezpečnostní rady státu, které je naplánováno na 20. října.
Koudelka upozornil na možné riziko ruského útoku
Do debaty o bezpečnostní situaci v Evropě nedávno přispěl také ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. V rozhovoru pro britský list The Guardian uvedl, že případný ruský útok, včetně omezené invaze na území některého členského státu NATO, by mohl přijít v horizontu měsíců, nikoli až za několik let.
Babiš následně řekl, že takovou informaci od šéfa BIS v rámci služebního postupu nemá. Zároveň uvedl, že české úřady nemají informace o tom, že by Česká republika měla být napadena drony nebo raketami.
Premiér zároveň poukázal na odlišnou bezpečnostní situaci Polska, které vzhledem ke své geografické poloze sousedí s oblastí probíhající války na Ukrajině. Pokud by podle něj Polsko čelilo útoku, Česká republika by mu v rámci závazků vyplývajících z článku 5 NATO poskytla pomoc.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto ilustrační, zdroj: Pražský hrad – Prezident České republiky
