Plýtvání potravinami v českých domácnostech, jak plýtvání omezit

Pro přesné zjištění, kolik potravin vyhodí lidé do odpadu, probíhá v Brně zajímavý experiment. Jeho výsledky budou sloužit i k navržení strategií, jak plýtvání omezit.

Jak správně a jednoznačně definovat, co je to plýtvání potravinami? Jak určit vhodnou metodiku pro měření potravinového odpadu v domácnostech? A především, jak snížit množství vyplýtvaných potravin? Nejen tyto otázky si kladou vědci na Mendelově univerzitě v Brně, kde se na Provozně ekonomické fakultě již několik let věnují problematice plýtvání potravinami.

Co říkají statistiky

Co je však možno považovat za vyplýtvanou potravinu? Patří sem i slupka od banánu nebo od brambor? Jednoznačné vymezení toho, co vlastně lze za plýtvání potravinami ještě považovat a jak ho měřit, neexistuje. Problematika měření skutečného potravinového odpadu není jednoduchou záležitostí a výsledky dosavadních výzkumů v této oblasti jsou prozatím značně nesourodé. Tvrzení o průměrném plýtvání potravinami v přepočtu na osobu za rok se mnohdy značně liší v závislosti na zdroji, odkud pocházejí.

Statistiky EU uvádějí, že v České republice se ročně znehodnotí 829 851 tun potravin, z čehož tedy plyne, že na jednoho člověka připadá ročně cca 81 kilogramů vyplýtvaných potravin. K plýtvání však nedochází pouze v domácnostech, ale také v maloobchodě a velkoobchodě, ve výrobě i v provozech veřejného stravování. Je tedy třeba vypočítat, jakou měrou se na celkovém množství znehodnocených potravin podílejí právě domácnosti. Dle Ministerstva životního prostředí je to cca 31 %, což představuje cca 254 tis. tun vyplýtvaného jídla ročně. Z uvedených statistik tedy odvodíme, že jeden člověk v Česku vyplýtvá v domácnosti zhruba 25 kg potravin ročně.

Experiment pomůže získat přesná čísla

Pokud chceme znát odpověď na otázku, jaké množství potravin je v domácnostech skutečně vyplýtváno, je nutné provést reprezentativní výzkum s vhodně zvolenou metodikou experimentu, která zaručí získání kvalitních dat. V červnu 2019 byl proto zahájen unikátní projekt, který by měl mimo jiné pomoci získat reálná data o plýtvání potravinami v českých domácnostech. Tříletý projekt s názvem Podpora pro-environmentálních vzorců chování a incentivy pro behaviorální změnu v produkci potravinových odpadů a plýtvání je finančně podpořen Technologickou agenturou ČR z Programu ÉTA.

V rámci projektu je zjišťováno skutečné množství vyplýtvaných potravin přímo rozborem směsného komunálního odpadu a následně detailním rozborem jeho potravinové části na dílčí kategorie potravin. Díky tomu je možné získat nejen představu o množství, ale i o složení potravinového odpadu, což by mohlo napomoci k volbě vhodnější strategie pro omezení plýtvání potravinami v domácnostech. Ve vybraných městských částech Brna je čtyřikrát ročně prováděn svoz komunálního odpadu v běžných „černých“ popelnicích z celkem 900 domácností. Rovnoměrně je zastoupeno 300 domácností ze sídlištní zástavby, 300 z tzv. vilové zástavby a 300 domácností tzv. venkovské zástavby. Svozy a následné rozbory odpadů probíhají v každém ročním období tak, aby byla zohledněna sezónnost plýtvání potravinami a různé typy zástaveb, neboť vzhledem k odlišnému stylu života v jednotlivých lokalitách se předpokládá i jiné složení odpadu.

Rozbor komunálního odpadu je prováděn podle předem schválené metodiky, komunální odpad je svezen pro každou lokalitu zvlášť speciálními vozy, které odpad neslisují. Pak je vysypán na hromadu a manuálně rozebrán, přičemž je přesíván přes kovová síta, roztříděn a zvážen. Díky této metodě jsou přesně identifikovány všechny potravinové složky svezeného odpadu a je tedy možno určit objem skutečně vyplýtvaných potravin. Zároveň je možno vyřadit nevyhnutelný odpad jako kosti, skořápky od vajec apod.

První zajímavé výsledky

Po roce těchto měření je možné prezentovat první zajímavé výsledky. Průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramu potravin. Nejvíce vyplýtvaných potravin se nachází v komunálním odpadu na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kg/os/rok. Neznamená to však, že by se obyvatelé sídlišť chovali výrazně nezodpovědněji než lidé z vilové či venkovské zástavby, jen nemají jinou možnost, kam nespotřebované potraviny vyhazovat. Na venkově (29,1 kg/os/ rok) a ve vilové zástavbě (32,7 kg/os/rok) je plýtvání menší, což právě souvisí mimo jiné s tím, že v těchto lokalitách je lepší možnost kompostování, případně využití zbytků potravin pro krmení domácích zvířat.

Nejvíce se v domácnostech plýtvá ovocem a zeleninou, průměrně je vyplýtváno 9,4 kilogramu na osobu za rok. Dále následuje pečivo, kterého jedna osoba ročně vyplýtvá v průměru 7 kilogramů, mléko a mléčné výrobky (průměrně 1,7 kg/os/rok) a maso, vejce a masné výrobky (1,5 kg/os/rok). Rozbory komunálního dopadu potvrdily také vliv sezonnosti. Nejvíce se plýtvá v létě, následují podzim, zima a jaro, Podle ročních období se rovněž liší zastoupení jednotlivých vyplýtvaných potravinových kategorií.

Jak plýtvání potravinami omezit

Rozbory komunálního odpadu s cílem zjistit reálné množství potravin, které lidé vyhodí, se budou provádět 3 roky. Bude velmi zajímavé pozorovat, zda a jak ovlivní plýtvání potravinami pandemie covidu-19. Poslední měření již naznačují, že v období první vlny pandemie domácnosti vyplýtvaly méně potravin. Toto zjištění potvrzují i některé studie ze zahraniční. Je tedy vidět, že celosvětové rozšíření onemocnění covid-19 se dotklo téměř všech oblastí našeho života. Klimatická nouze znásobená dopady pandemie zvýraznila potřebu aktivně řešit plýtvání potravinami, ale zároveň přináší šanci pozitivně změnit chování koncových spotřebitelů.

Potravinové ztráty a potravinový odpad

Odhady potravinových ztrát a odpadů se v různých projektech zabývají jak národní instituce (např. ministerstva, vysoké školy či specializované agentury), tak mezinárodní subjekty jako Evropská komise, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO).

Stejně jako pro kalkulaci spotřeby potravin však neexistuje jednotná mezinárodní metodika ani pro odhad plýtvání potravinami a tvorby potravinového odpadu. Ani samotná terminologie není používaná jednoznačně. Některé dokumenty uvádějí pojem potravinové ztráty v ekonomickém slova smyslu a termín potravinový odpad vztahují k materiální úrovni. Jindy zas potravinové ztráty znamenají ztráty během výroby potravin, zatímco potravinový odpad je produkován během obchodování, poskytování stravovacích služeb a samotné konzumace.

Do potravinových ztrát a odpadů se standardně nezapočítávají ztráty, ke kterým došlo před vyrobením potravinových produktů (jako jsou plodiny zničené suchem nebo mrazem nebo zvířata uhynulá během chovu). Naopak se zahrnují ztráty vzniklé během transportu, neprodané potravinové výrobky nebo odpady vzniklé při přípravě pokrmů. Mezi různými zdroji dat nepanuje shoda v tom, zda mezi potravinový odpad řadit například nejedlé součásti potravinových produktů (kosti, slupky apod.). Studie věnované odhadům potravinových ztrát a odpadů používají rozmanité zdroje informací: národní odpadové statistiky, vědecké studie anebo ankety mezi domácnostmi a firmami zabývajícími se výrobou a zpracováním potravin, obchodem s nimi nebo stravovacími službami.

Zdroj: Český statistický úřad / STATISTIKA & MY

0 0 hodnocení
Hodnocení článku
Mohlo by Vás zajímat
Nejnovější články
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře