Počet cizinců v Česku dál roste, je jich přes 1,1 milionu

Počet cizinců v Česku dál roste. Na konci září jich žilo v zemi legálně přes 1,1 milionu.

V České republice žilo na konci letošního září legálně 1 107 403 cizinců. Oproti červnu je to nárůst zhruba o 16 tisíc lidí, meziročně pak o více než 28 tisíc. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci tak aktuálně tvoří přibližně 10,2 procenta populace. Nejvíce jich dlouhodobě žije v Praze, naopak nejnižší podíl vykazuje Zlínský kraj.

Tradičně největší komunitu tvoří Ukrajinci – na konci září jich v tuzemsku pobývalo téměř 594 tisíc. Následují Slováci (přes 124 tisíc), Vietnamci (asi 69 tisíc) a Rusové (zhruba 38 tisíc). Občané zemí mimo EU představují přibližně 80 procent všech legálně žijících cizinců; občané EU, EHP a Švýcarska tvoří zhruba pětinu. Statistiky nezahrnují krátkodobě pobývající držitele schengenských víz ani neregistrované občany EU.

Výrazný nárůst žádostí o dočasnou ochranu

K 5. říjnu mělo v Česku status dočasné ochrany 391 009 lidí, tedy přibližně 35,9 držitelů na tisíc obyvatel. Ministerstvo v září zaznamenalo skokový nárůst žádostí – tento status tehdy získalo asi 13,5 tisíce osob. Podle úřadu to souviselo s rozhodnutím ukrajinské vlády, která nově umožnila bez omezení vycestovat mužům ve věku 18 až 22 let.

K nedělní půlnoci evidovalo ministerstvo vnitra 397 421 držitelů dočasné ochrany, což je o více než 6400 více než před měsícem.

Na konci minulého roku mělo tento status 388 879 lidí, o rok dříve 375 021. V prvním roce ruské invaze Česko poskytlo dočasnou ochranu více než 470 tisícům osob. Prodloužení je potřeba žádat každoročně, letos tak učinilo 351 tisíc uprchlíků a prodloužilo si ochranu až do března 2026.

Držitelé dočasné ochrany tvoří převážně ženy (necelých 60 procent). Dětí do 18 let je mezi nimi 23,7 procenta, senioři představují 4,3 procenta. Nejvíce uprchlíků žije v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji.

Azylových žádostí ubývá

Od ledna do září přijala Česká republika 884 žádostí o azyl. Nejčastěji o mezinárodní ochranu žádali občané Vietnamu, Ukrajiny, Uzbekistánu a Moldavska. Azyl získalo 57 lidí, dalších 96 obdrželo doplňkovou ochranu. Dlouhodobě jde o klesající trend – například v roce 2022 Česko udělilo 92 azylů a 387 doplňkových ochran, loni pak 54 azylů a 149 doplňkových ochran.

Nelegální migrace mírně roste, tranzitní výrazně klesá

Od začátku roku do konce září odhalily české úřady 7823 cizinců pobývajících na území nelegálně. Dalších 305 lidí se pokusilo překročit vnější schengenskou hranici na letištích. Meziročně tak nelegální migrace stoupla přibližně o tisíc osob.

Naopak tranzitní migrace, při níž jsou zadržováni lidé mířící přes Česko do dalších zemí, výrazně poklesla – policie v tomto režimu zadržela jen 112 osob, což je o více než 60 procent méně než loni.

Integrace cizinců

Integrační centra uspořádala od ledna do září 347 kurzů zaměřených na začlenění cizinců, kterých se zúčastnilo přes šest tisíc lidí. Celkem tato centra ve sledovaném období poskytla své služby téměř 62 tisícům osob.

Celkový počet držitelů dočasné ochrany v krajích (k 5. říjnu 2025)

REDAKCE / Zdroj: ČTK