Obhajující prezident má v českých prezidentských volbách tradičně výraznou výhodu a nejinak by tomu bylo i v případě současné hlavy státu. Pokud by se prezident Petr Pavel rozhodl usilovat o druhý mandát, vstupoval by do kampaně jako jednoznačný favorit, shodují se politologové oslovení ČTK. To by zároveň mohlo odradit část potenciálních kandidátů, kteří by v takové situaci své ambice přehodnotili.
Prezident v pátek při návštěvě Prostějova uvedl, že svou případnou kandidaturu bude zvažovat podle míry podpory veřejnosti a osobní situace. Klíčovým faktorem má být nejen politická podpora, ale také zdravotní stav jeho i jeho rodiny.
Podle politologa Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzita Karlova je však třeba Pavlova slova interpretovat opatrně. Prezident si podle něj ponechává prostor pro budoucí rozhodnutí a své podmínky formuloval poměrně realisticky. Pokud by se Pavel skutečně rozhodl kandidovat, očekává Michal menší počet uchazečů o prezidentský úřad. „Demokraticky orientované politické síly ani vládní strany by pravděpodobně nechtěly tříštit hlasy proti silnému favoritovi,“ míní.
Podobně situaci hodnotí politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykova univerzita. Podle něj má obhajující prezident přirozenou výhodu díky vysoké veřejné viditelnosti a stabilní podpoře. Pavel si podle Kopečka dlouhodobě udržuje relativně dobrou popularitu a dosud se vyhnul výrazným politickým chybám i skandálům. To mu dává silnou výchozí pozici pro případnou obhajobu mandátu, přestože nelze vyloučit, že se před volbami objeví nové kontroverze.
Kopeček zároveň upozorňuje na širší politický kontext. Pavel je podle něj vnímán jako protiváha současné vlády vedené premiérem Andrej Babiš a hnutím ANO. Část voličů opozičních stran tak může jeho kandidaturu chápat jako možnost vyvážení vládní moci, což posiluje jejich motivaci přijít k volbám. Vyčkávání, zda Pavel bude mandát obhajovat, podle Kopečka ovlivňuje i rozhodování dalších potenciálních kandidátů – zejména těch napojených na opoziční politické tábory.
Politolog Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty Česká zemědělská univerzita považuje úvahy o obhajobě mandátu za přirozené. Připomíná, že o druhé funkční období usilovali i prezidenti Václav Havel, Václav Klaus či Miloš Zeman. Podle Školníka mají voliči ve druhém kole prezidentské volby vysoké nároky na osobnosti kandidátů – očekávají silné profesní profily, například bývalé premiéry, generály nebo akademiky s mezinárodním přesahem. Opakovanou kandidaturu Babiše na Hrad však Školník spíše nepředpokládá, mimo jiné kvůli jeho vlastnímu vyjádření, že mu více vyhovuje role premiéra.
Pavel své páteční vyjádření navázal na předchozí výroky, v nichž kandidaturu nevylučoval. Prezident byl zvolen v přímé volbě v lednu 2023, kdy ve druhém kole porazil Babiše. Úřadu se ujal po inauguraci v březnu téhož roku a podle ústavy může být prezident zvolen nejvýše dvakrát po sobě.
Vedle úvah o budoucí kandidatuře se Pavel vyjádřil také k aktuálním sporům v oblasti zahraniční politiky. Neodmítá diskusi s vládou o nových velvyslancích, kteří mají v příštích měsících nastoupit do diplomatických misí, plošné rušení nominací by však považoval za snahu popřít kroky předchozího kabinetu premiéra Petr Fiala a strany ODS. Server Seznam Zprávy informoval, že současná vláda zvažuje zrušení části diplomatických nominací schválených minulým kabinetem, které prezident již podepsal.
Michal upozorňuje, že napětí mezi prezidentem a ministrem zahraničí Petr Macinka z hnutí Motoristé je patrné i v dalších otázkách. Spor o jmenování velvyslanců považuje za relativně přirozený, protože na rozdíl od jiných aspektů zahraniční politiky nemá okamžitý dopad na vztahy se zahraničními partnery. Očekává, že jemné spory mezi Černínský palác a Pražský hrad budou pokračovat, mimo jiné i v souvislosti s odmítnutím jmenování poslance Filip Turek ministrem životního prostředí.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
