Zhruba polovina Čechů se domnívá, že pití malého množství alkoholu může mít pozitivní vliv na zdraví. Většina lidí si zároveň dokáže takové množství konkrétně představit – nejčastěji jako několik skleniček vína nebo piva. Vyplývá to z průzkumu sociologů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se zabýval rozšířenými mýty o alkoholu i zkušenostmi lidí s omezováním jeho konzumace.
Do výzkumu bylo zapojeno 1022 respondentů starších 18 let, kteří v posledních 18 měsících před sběrem dat alespoň někdy pili alkohol. Sběr dat probíhal od 24. dubna do 2. května 2025 a zajišťovala ho společnost NMS Market Research.
Podle autorů studie si sice mnoho lidí uvědomuje zdravotní rizika spojená s alkoholem, přesto mezi veřejností přetrvává řada mylných představ. Mezi nejčastější patří například víra v takzvanou „zdravou skleničku“ alkoholu nebo přesvědčení, že alkohol pomáhá zahřívat tělo.
Průzkum také ukázal, že třetina rodičů dětí do pěti let se domnívá, že malé množství alkoholu během těhotenství nepředstavuje riziko ani pro matku, ani pro dítě. Volnější postoj k pití alkoholu v těhotenství mají častěji lidé ve věku 25 až 44 let, a to bez ohledu na to, zda mají malé děti.
Přibližně dvě pětiny dotázaných věří, že malé množství alkoholu může pomáhat předcházet srdečním onemocněním. Více než 60 procent lidí si myslí, že alkohol zvyšuje tělesnou teplotu, a zhruba čtvrtina respondentů je přesvědčena, že zlepšuje kvalitu spánku.
Lékaři přitom upozorňují, že vysoká spotřeba alkoholu v České republice přispívá k častějšímu výskytu řady onemocnění. Alkohol je podle nich spojen například s vyšším rizikem vzniku většiny typů rakoviny, obezity, vysokého krevního tlaku nebo onemocnění jater.
Z výzkumu zároveň vyplývá, že většina lidí se alespoň někdy snažila svou konzumaci alkoholu omezit. Zkušenost s tím má přibližně tři čtvrtiny Čechů. Téměř třetina respondentů uvedla, že si někdy stanovila maximální množství alkoholu, které vypije při jedné příležitosti. Nejčastěji si lidé určují limit dvě sklenice.
Respondenti také většinou hodnotí své snahy o omezení alkoholu pozitivně. Přibližně 70 procent dotázaných uvedlo, že se jim daří držet konzumaci alkoholu na přiměřené úrovni dlouhodobě nebo alespoň po většinu času.
Jednou z metod, kterou lidé využívají, je krátkodobá abstinence. Tu vyzkoušela více než polovina respondentů, přičemž asi třetina ji praktikuje pravidelně alespoň jednou ročně. Nejčastěji lidé volí období jednoho měsíce bez alkoholu. Ti, kteří krátkodobou abstinenci nikdy nezkusili a ani ji neplánují, obvykle uvádějí, že jejich spotřeba alkoholu je natolik nízká, že to nepovažují za nutné.
Česká republika přitom dlouhodobě patří mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě. Podle zprávy o alkoholu za rok 2024 vydané Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti vypijí Češi v průměru přibližně 160 litrů alkoholických nápojů na osobu ročně. Rizikově pak alkohol konzumuje přibližně 15 až 18 procent obyvatel starších 15 let, což představuje odhadem 1,3 až 1,6 milionu lidí.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Obrázek je ilustrační
