Poslanci se příští týden znovu pustí do projednávání novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Schůze Sněmovny začne v úterý dopoledne a její program počítá také se čtveřicí předloh, které čeká závěrečné schvalování. Jednání může pokračovat i v dalších dnech, podle průběhu až do pátku.
Prezident svůj nesouhlas s rozpočtovou novelou odůvodnil mimo jiné obavami o dlouhodobou stabilitu veřejných financí. Podle něj předloha výrazně mění pravidla nakládání státu s veřejnými prostředky a zároveň oslabuje kontrolní roli Poslanecké sněmovny ve prospěch vlády. Vládní koalice však avizovala, že se pokusí prezidentské veto přehlasovat.
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil prezidentovo rozhodnutí za nezodpovědné a aktivistické. Opozice naopak tvrdí, že novela uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti natolik, že by vládě umožnila výrazně zvýšit výdaje a tím urychlit růst státního dluhu. Při novém projednávání proto podle očekávání sáhne také ke zdržovacím postupům. Pokud Sněmovna zákon znovu schválí, opozice jej chce napadnout u Ústavního soudu.
Největší spory vyvolávají změny, které do předlohy prosadila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Vláda by podle nich mohla až do roku 2036 navyšovat výdaje na obranu nad rámec schváleného rozpočtového limitu. Výdaje přesahující dvě procenta HDP by se navíc nezapočítávaly do stanovených výdajových rámců. Podobný mechanismus by se týkal také strategických infrastrukturních projektů.
Kabinet by za zhoršené bezpečnostní situace mohl zároveň zvýšit rozpočtové výdaje až o deset procent. V letošním vyjádření by šlo přibližně o 240 miliard korun. Kritici novely upozorňují také na možnost, že by vláda v některých případech mohla měnit rozpočty vybraných kapitol bez předchozího souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.
Vedle rozpočtové novely mají poslanci projednávat také další čtyři předlohy. Jednou z nich je návrh týkající se digitalizace povolování a rušení pobytu cizinců v Česku. Vláda si od elektronizace slibuje rychlejší vyřizování žádostí i lepší kontrolu. Součástí návrhu je rovněž povinná registrace občanů Evropské unie, kteří budou v Česku pobývat déle než 90 dnů. Dosud je tato registrace dobrovolná.
Sněmovna by měla rozhodovat také o novele týkající se České pošty. Ta stanovuje maximální státní úhradu čistých nákladů na základní poštovní služby na 1,5 miliardy korun ročně. V současnosti může dosahovat až dvou miliard. Předkladatelé změnu zdůvodňují pravidly veřejné podpory schválenými Evropskou komisí. Návrh současně upravuje některé termíny spojené s elektronizací veřejné správy.
Na programu je rovněž novela zákona o spotřebitelském úvěru, která reaguje na evropskou legislativu. Jejím cílem má být lepší ochrana lidí, kteří si půjčují peníze. Návrh mimo jiné stanovuje maximální hranici nákladů spojených se spotřebitelskými úvěry.
Posledním z avizovaných bodů je návrh zaměřený na ekologičtější výrobky prodávané na českém trhu. Nová pravidla mají podpořit jejich delší životnost a usnadnit například opravy nebo následnou recyklaci.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
