Poslanecká sněmovna se dnes začne zabývat návrhem státního rozpočtu na letošní rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila s rekordním schodkem 310 miliard korun. Už v prvním čtení budou poslanci rozhodovat o základních parametrech rozpočtu – tedy o příjmech, výdajích a především o výši deficitu, jenž vyvolává ostrou kritiku opozice i odborníků.
Debata se očekává na dlouhé hodiny, výsledek je však podle všeho předem daný. Vládní většina ANO, SPD a Motoristů pravděpodobně hlavní rozpočtové ukazatele schválí, čímž se poslancům v dalších čteních otevře už jen omezený prostor pro přesuny peněz uvnitř jednotlivých kapitol. Zásadní změna výše schodku by tak byla prakticky vyloučena.
Navrhovaný deficit je o 24 miliard korun vyšší, než s čím počítala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Česko navíc hospodaří v rozpočtovém provizoriu, což samo o sobě zvyšuje nejistotu ohledně veřejných financí. Zkušenosti z minulého roku přitom důvěru v rozpočtové odhady vlády příliš neposilují – plánovaný schodek činil 241 miliard korun, skutečný výsledek byl ale téměř o 50 miliard horší.
Opozice upozorňuje, že rozpočet je nejen extrémně schodkový, ale podle jejího názoru také v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Stejný názor zastává i Národní rozpočtová rada (NRR), která dlouhodobě varuje před nekontrolovaným zadlužováním státu. Pokusy opozičních poslanců ve sněmovním rozpočtovém výboru o vrácení návrhu vládě k přepracování však neuspěly.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) obvinění z porušení zákona odmítá. Tvrdí, že pravidla rozpočtové odpovědnosti se vztahují pouze na rozpočty projednávané v řádném termínu, a vládní návrh označuje za realistický i pravdivý. Schodek podle ní představuje „maximum možného“, aniž by však bylo zřejmé, proč vláda nedokázala hledat výraznější úspory.
Rozpočtové příjmy mají letos meziročně vzrůst o 31,7 miliardy korun na zhruba 2,1 bilionu, výdaje ale mají vyskočit ještě výrazněji – o více než 100 miliard na přibližně 2,43 bilionu korun. Právě tento nepoměr vyvolává otázky, zda vláda skutečně bere vážně dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, nebo jen odsouvá problém na další roky.
Kabinet jako priority uvádí například zlevnění elektřiny, růst platů státních zaměstnanců či úspory v provozu státu. Opozice však upozorňuje, že tyto sliby nejsou podloženy dostatečně konkrétními kroky a že rozpočet zároveň počítá s poklesem obranných výdajů, což považuje za nebezpečné v době rostoucích bezpečnostních rizik.
Schvalování rozpočtu se tak neodehraje jen jako technická debata o číslech, ale jako střet o to, zda si Česká republika může – a má – dovolit další masivní zadlužování bez jasného plánu, jak se z něj v budoucnu dostat.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
