Poslankyně napříč politickým spektrem se stále častěji potýkají s vysokou mírou násilí a obtěžování. Vyplývá to z nového výzkumu organizace Fórum 50 %, který mapoval zkušenosti členek Poslanecké sněmovny s různými formami útoků. Zjištění ukazují, že situace se oproti loňskému roku nijak výrazně nezlepšila a část političek kvůli obavám z nenávistných reakcí omezuje své veřejné aktivity.
Do průzkumu, který probíhal od listopadu loňského roku do března letošního roku, se zapojilo 41 z celkových 67 poslankyň. Nejčastěji se setkávaly s psychologickým násilím. Přibližně čtyři pětiny respondentek uvedly zkušenosti s urážkami, zastrašováním, výhrůžkami, poškozováním pověsti nebo útoky na sociálních sítích a internetu.
Významná část političek se setkala také se sexualizovaným násilím. Zhruba dvě pětiny dotázaných popsaly nevyžádané návrhy nebo nevhodné fyzické kontakty. Téměř pětina respondentek zažila fyzické napadení a více než čtvrtina uvedla zkušenost s ekonomickým násilím, například poškozením automobilu nebo jiného majetku. Častějším terčem útoků byly podle výzkumu mladší poslankyně.
Autorky studie upozorňují, že útoky na ženy v politice mají často odlišný charakter než v případě jejich mužských kolegů. Kritika bývá zaměřena na vzhled, osobní život nebo zpochybňování jejich schopností. Objevují se také výhrůžky sexuálním násilím.
Důsledky jsou podle zjištění patrné i na výkonu mandátu. Přibližně pětina oslovených poslankyň uvedla, že ze strachu před nenávistnými útoky či obtěžováním omezila veřejná vystoupení, mediální rozhovory nebo aktivitu na sociálních sítích.
Podle jedné z autorek výzkumu Markéty Kos Mottlové se problém postupně stává běžnou součástí politického prostředí. Upozornila, že veřejná funkce nemůže být důvodem k toleranci urážek a výhrůžek. Rizikem je podle ní také možnost, že se agresivita z internetového prostředí přenese do reálného života.
Poslankyně, které působily ve Sněmovně i v minulém volebním období, podle výzkumu zaznamenaly nárůst urážlivého chování po změně složení dolní komory Parlamentu. Některé uvedly zkušenosti s ponižováním během vystoupení na plénu nebo s nevhodným chováním kolegů při osobních setkáních v budově Sněmovny.
Výzkum rovněž upozorňuje na sílící útoky v online prostoru. Podle autorek bývají často koordinované, cílené a šíří se prostřednictvím dezinformačních komunit. Souvislost spatřují také s takzvanou manosférou, tedy internetovým prostředím sdružujícím skupiny s negativními postoji vůči ženám. Terčem útoků se přitom stávají političky z vládních i opozičních stran.
Více než čtvrtina dotázaných se kvůli výhrůžkám obrátila na policii. V případech poškození majetku podalo oznámení téměř dvě třetiny postižených poslankyň.
Autorky studie doporučují vytvoření nezávislého mechanismu pro oznamování a řešení podobných případů. Změny by podle nich měl doznat také etický kodex Poslanecké sněmovny. Důležitou roli podle nich hraje i vzdělávání a osvěta. Organizace Fórum 50 % plánuje výsledky představit jednotlivým poslaneckým klubům a zapojit do hledání řešení také samotné politiky.
Výzkum vznikl ve spolupráci organizace Fórum 50 % a pražské kanceláře Nadace Friedricha Eberta. Metodika vycházela z doporučení Meziparlamentní unie.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
