Postoj české veřejnosti k Rusům se v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině dál zhoršuje. Podle lednového průzkumu agentury STEM by dnes Rusa jako bezproblémového souseda přijalo 32 procent Čechů. Oproti loňsku je to pokles o tři procentní body a ve srovnání s rokem 2023, tedy rok po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, jde o pokles o čtyři body.
Ještě před deseti lety přitom byli Rusové pro polovinu české veřejnosti přijatelní jako sousedé a vnímáni byli dokonce příznivěji než Ukrajinci. Současný vývoj tak podle autorů výzkumu naznačuje návrat k úrovni z 90. let minulého století, kdy by Rusa bez obtíží akceptovala jen zhruba pětina obyvatel.
Naopak vztah Čechů k Ukrajincům se v dlouhodobém pohledu mírně zlepšil. Za posledních deset let vzrostla jejich přijatelnost o pět procentních bodů na aktuálních 46 procent. Během samotného konfliktu se však tento ukazatel výrazněji neměnil.
Nejvýraznější posun zaznamenali výzkumníci u Vietnamců. Zatímco v roce 2005 by je jako sousedy přijalo 30 procent dotázaných, před deseti lety už polovina a letos 73 procent. Nejlépe hodnocenou skupinou zůstávají dlouhodobě Slováci, které by za sousedy přijalo 92 procent respondentů. Vysokou míru akceptace mají také lidé z ekonomicky vyspělých zemí, například Angličané, Američané, Francouzi či Němci – více než tři čtvrtiny oslovených by je v sousedství uvítaly.
„Češi a Češky mají tradičně pozitivní vztah ke Slovákům a občanům z ekonomicky vyspělých zemí. Náš výzkum ale ukazuje, že v posledním desetiletí výrazně vzrostla i akceptace Vietnamců,“ uvedla analytička STEM Kateřina Duspivová.
Na opačném konci pomyslného žebříčku se dlouhodobě umisťují Afghánci, Arabové, Súdánci a Syřané, které by jako sousedy přijala přibližně pětina Čechů. Nízkou míru přijatelnosti vykazují také Romové – v lednu dosáhla 24 procent, což je podle autorů srovnatelné s hodnocením cizinců z arabského světa.
Průzkum se uskutečnil mezi 16. a 25. lednem a zúčastnilo se ho více než tisíc respondentů starších 18 let.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Obrázek zdroj STEM
