Protialkoholní záchytné stanice po celé České republice se dlouhodobě potýkají s vysokým počtem neuhrazených poplatků za pobyt. Podle jejich provozovatelů zůstává nezaplacena více než polovina účtů, v některých regionech dokonce až kolem 70 procent. Bez finanční podpory měst a krajů by podle zástupců zařízení nebylo možné jejich provoz udržet.
Nejhorší situace je podle údajů v Moravskoslezském kraji, kde čtyři záchytné stanice evidují v průměru asi 70 procent neuhrazených pohledávek. Nejnižší podíl nezaplacených pobytů má zařízení ve Frýdku-Místku, nejvyšší ostravská stanice, která zároveň ročně přijímá nejvíce klientů. Zatímco v Ostravě končí na záchytce přes 1600 lidí ročně, ostatní stanice v kraji registrují přibližně o čtyři stovky méně případů.
Podobné problémy řeší i další regiony. V Pardubickém a Královéhradeckém kraji zůstává neuhrazeno přibližně 70 procent faktur. Provozovatelé upozorňují, že mezi klienty často převažují lidé bez domova, osoby pobírající sociální dávky nebo nezaměstnaní, u nichž je vymáhání dluhů velmi komplikované.
Také liberecká nemocnice se potýká s vysokým podílem neplatičů. Zaměstnanci tamní záchytné stanice se každou noc starají o několik opilých lidí, během některých víkendů jejich počet výrazně roste. Přestože kraj zařízení podporuje milionovými dotacemi, příjmy z poplatků nestačí pokrýt provozní náklady.
Ve Vojenské nemocnici Olomouc, která provozuje jedinou záchytnou stanici v Olomouckém kraji, nezaplatí pobyt přibližně dvě třetiny klientů. Cena za noc přitom dosahuje až 3000 korun při pozdější úhradě.
Výraznou ztrátu vykazuje také záchytná stanice v Sokolově. Z celkových nákladů kolem deseti milionů korun se podaří od klientů vybrat jen část peněz a ztráta se pohybuje okolo 30 procent. Provozovatelé uvádějí, že většinu klientů tvoří lidé bez domova, kteří za služby neplatí. Podobná situace je i v Českých Budějovicích, kde zaplatí zhruba 40 procent klientů, zatímco většina pohledávek zůstává prakticky nedobytná.
Velké dluhy eviduje i protialkoholní stanice v Kroměříži. Jen menší část klientů uhradí pobyt ještě v roce záchytu a úspěšnost následného vymáhání je minimální. Celkový dluh už tam přesáhl desítky milionů korun.
Ani v Brně, Mladé Boleslavi nebo Příbrami není situace výrazně lepší. Provozovatelé se shodují, že vymáhání pohledávek bývá často bezvýsledné, přesto služby záchytných stanic rušit neplánují. Zařízení totiž podle nich plní důležitou roli nejen pro zdravotnictví, ale i pro bezpečnost ve městech.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
