Českou republiku by měl na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře podle většiny veřejnosti reprezentovat především premiér Andrej Babiš. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz, podle kterého se pro účast premiéra vyslovilo 57 procent respondentů.
Silnou podporu má mezi lidmi také prezident Petr Pavel, jehož účast na summitu by uvítalo 47 procent dotázaných. Přibližně stejný podíl respondentů by v české delegaci rád viděl i ministra obrany Jaromír Zůna. Nejnižší podporu získal ministr zahraničí Petr Macinka, kterého by do Ankary vyslalo 30 procent oslovených.
Debata o tom, kdo bude Českou republiku na summitu zastupovat, pokračuje i po nedávném jednání mezi Pavlem a Babišem. Prezident trvá na tom, že by měl být součástí české delegace, zatímco premiér zastává názor, že hlavní odpovědnost za jednání o obraně a financování nese vláda. Pavel se při obhajobě své účasti odvolává na ústavní pravomoci a připustil, že by v krajním případě mohl zvážit kompetenční žalobu, zatím ji však nepřipravuje.
O konečné podobě české delegace má kabinet rozhodnout během června. Samotný summit NATO se uskuteční 7. a 8. července v Ankaře.
Podle analytičky agentury NMS Terezy Friedrichové výsledky ukazují, že většina občanů vnímá Českou republiku především jako parlamentní demokracii, a proto očekává, že hlavní roli při zastupování země bude mít premiér. Výrazná podpora Andreje Babiše je patrná zejména mezi voliči ANO, kde jeho účast podporuje 89 procent příznivců. U voličů koalice Spolu je to necelá polovina.
Prezident Pavel má naopak velmi silnou podporu mezi voliči vládních stran. Více než 90 procent příznivců Spolu, STAN a Pirátů si přeje jeho účast na summitu. Mezi voliči ANO by jej v Ankaře rádo vidělo pouze 17 procent respondentů. Relativně vyšší podporu má Pavel také mezi příznivci Motoristů, zatímco u voličů SPD jeho účast podporuje jen malé procento dotázaných.
Českou republiku na summitech NATO v minulosti zastupovali jak prezidenti, tak premiéři. Prezident Petr Pavel se zúčastnil všech aliančních summitů od svého nástupu do funkce, tedy jednání ve Vilniusu v roce 2023, následně ve Washingtonu a také loňského summitu v Haagu.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
