Rada postižených odmítá eutanazii, volá po větší podpoře paliativní péče.
Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) nesouhlasí se snahami o legalizaci eutanazie v Česku. Podle jejího předsedy Václava Krásy je nutnější posílit péči o nevyléčitelně nemocné a umírající, a to zejména prostřednictvím rozvoje hospiců, paliativní péče v nemocnicích a dostupných sociálních služeb.
Krása varuje, že lidé se zdravotním postižením či senioři by se mohli stát terčem tlaku k souhlasu s eutanazií. „V zemích, kde je povolena, tvoří asistované úmrtí významný podíl ze všech případů,“ uvedl. Jako příklad zmínil Nizozemsko, kde loni zemřelo tímto způsobem téměř 10 tisíc lidí, což představuje 5,8 procenta všech úmrtí. V Kanadě to bylo 4,7 procenta a v Belgii 3,6 procenta. Pro srovnání – v Česku představují sebevraždy přibližně 1,1 procenta úmrtí.
Diskuse o legalizaci eutanazie se v ČR objevují od roku 2002, kdy ji jako první na světě uzákonilo Nizozemsko. Češi se k tématu staví převážně pozitivně – podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z roku 2022 by její uzákonění podpořilo 73 procent obyvatel. Krása však upozorňuje, že většinou jde o mladé a zdravé lidi, kteří se sami do podobné situace nedostali.
Rada reagovala na to, že téma zařadilo do svého programu hnutí STAN. V minulosti se o podobné návrhy pokoušeli také poslanci ANO a Pirátů. Parlament se jimi zabýval opakovaně, ale vždy je odmítl – naposledy v roce 2023, kdy návrh zamítlo ministerstvo zdravotnictví.
Eutanazii kritizují nejen zástupci rady, ale i někteří lékaři a poskytovatelé hospicové péče, často napojení na církevní instituce. Podporu jí naopak v minulosti vyjádřil současný prezident Petr Pavel.
Letos v červenci se otázkou zabýval také Ústavní soud, na který se obrátil muž žádající o možnost eutanazie. Soud jeho žádost odmítl s tím, že české zákony tento postup neumožňují a že nejde dovodit povinnost státu jej povolit ani z Listiny základních práv a svobod. Zároveň zdůraznil, že rozhodnutí o případné legalizaci je především politickou záležitostí a že zákonodárci musí hledat rovnováhu mezi ochranou života a právem člověka na soukromí i tělesnou integritu.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
